Horní končetina (Membrum inferius)

00:00:00

Horní končetina je u člověka orgánem práce a úchopu. Její kostra je díky ramennímu pletenci velmi volně připojená k trupu, což umožňuje maximální rozsah pohybu ve všech rovinách.

1. Pletenec horní končetiny (Cingulum membri superioris)

Pletenec spojuje volnou končetinu s hrudníkem.

  • Lopatka (Scapula): Plochá kost trojúhelníkovitého tvaru na zadní straně hrudníku. Důležité útvary jsou hřeben (spina scapulae), nadpažek (acromion) a havranní výběžek (processus coracoideus).
  • Klíční kost (Clavicula): Esovitě prohnutá kost, která spojuje lopatku s hrudní kostí. Slouží jako opěra pro paži.

2. Kostra volné horní končetiny (Pars libera membri superioris)

Paže (Brachium)

  • Kost pažní (Humerus): Dlouhá kost, jejíž hlavice zapadá do jamky lopatky. Na dolním konci má vnitřní a vnější epikondyl (hrboly), kde začínají ohybače a natahovače předloktí – klíčové body pro masáž při "tenisovém loktu".

Předloktí (Antebrachium)

Skládá se ze dvou kostí, které umožňují pronaci a supinaci (otáčení dlaně).

  • Kost vřetenní (Radius): Na straně palcové. Její hlavice u lokte je kruhovitá.
  • Kost loketní (Ulna): Na straně malíkové. Její horní výběžek (olecranon) tvoří hmatný loket.

Ruka (Manus)

Skládá se z celkem 27 kostí rozdělených do tří skupin:

  • Kosti zápěstní (Ossa carpi): 8 kostí ve dvou řadách (např. kost loďkovitá, měsíčitá, hrášková).
  • Kosti záprstní (Ossa metacarpi): 5 kostí tvořících podklad dlaně.
  • Články prstů (Phalanges): Palec má 2 články, ostatní prsty mají 3 (proximální, mediální, distální).

Význam pro maséra

U horní končetiny se masér zaměřuje na pohyblivost lopatky vůči hrudníku a na oblast epikondylů pažní kosti, kde úpony svalů často trpí přetížením. Důkladné uvolnění malých kůstek zápěstí může výrazně pomoci klientům s počínajícím syndromem karpálního tunelu.