Pohádka o šíleném drakovi

Byla jednou jedna země, ne obyčejná, byla to drakozemě. Tuhle zemi, asi každý zná, ale málo kdo tuší že zde žil drak a ten byl tak šílenej, že dělal ostatním drakům starost. A tak se jednoho krásného dne stalo že mocný král Drakouš Drákulin IV, povídá. ?To snad už není pravda, ten náš drak Švihlák, je tak prdlej, že to mlátí dveřma.? ?Musíme něco udělat jinak nás přestanou lidi brát vážně a budeme všem pro smích.?. V tu chvíli se ke králi přitočil rádce jménem Podlouch Křivácký a tichonce králi napovídá: ?Vaše veličensvo, navrhuji abychom ho vyslali do světa na zkušenou. Ať se naučí být normálním drakem..

Král s tím ihned souhlasil a nechal si zavolat toho prdlého draka a nařizuje mu. ?Draku náš nejprdlejší, já tě ze své pozice krále, králoství draků, vysílám do světa aby ses naučil být moudřejší.? Drak měl z toho takovou radost, že začal letat po jeskyni a troubit jak na lesy. Král jen tak kroutil hlavou a když už to jančení trvalo delší dobu. Zařval ?Ty jelito, leť do toho světa a pokus se ho celej nerozsekat.? Drak vyletěl z jeskyně jak namydlenej blesk a rozletěl se do světa.

Letěl si takhle asi dva dny, když mu v hlavě bliklo a on si uvědomil, že neví, co vlasně takovej drak na světě dělá. Posadil se tedy na první palouček a začal se škrábat na své hlavě. Když tu kde se vzala, tu se vzala najednou před drakem stojí opravdu příšerně, ale opravdu příšerně ošklivá princezna. Ta se takhle podívá na toho draka a povídá. ?Jééééé ty jsi ale ošklivá kráva a kde jsi se tu vlasně vzala?? Drak se jedním okem podívá na tu princeznu a celej rozčilenej, tím že mu někdo narušuje myšlenkové pochoy, zasyčí mezi zuby. ?No však ty taky nejsi žádná krasavice a nejsem žádná kráva, ale drak.? Princezna se posadí před draka a povídá. ?Co je to drak?? Drak na to. ?To jsem já.? Princezna: ?Když ty jsi ty, tak kdo je ten drak?? Drak: ?Já jsem já, ale taky drak.? Princezna: ?Nikdo nemůže být zároveň já a hned na to drak.? Drak: ?Vždyť já neříkám že já jsem ty, ale že jsem drak.? Princezna: ?Tak teď už tomu nějak přestávám rozumět, ty nejsi já, ale ty jsi ty a drak je kde?? Drak: ?Hééééééééj, tak to je fakt hustý.? ?Tady je někdo ještě větší jelito než já.? Princezna se poškrábe na zarostlé bradě, chviličku se tváří jako by snad myslela a pak vyhrkne. ?Ty si ze mě děláš snad srandu, po ád tady meleš něco o tom že ty nejsi já, ale že ty jsi ty a že kyž ty jsi ty tak jsi zároveň i drak a teď mi povídáš že tu je ještě nějaký jelito.? ?Tak jak to je, začínám mít pocit, že tu brzy bude dost velkej nával.?

Drak: ?Prosím tě dej mi pokoj, ty jsi blbá jak štoudev a já mám dost svých starostí.? Princezna se nafoukla, udělala čelem zad a odklusala někam do lesa. Drak ještě chviličku sedí přemýšlí a na konec si povídá. ?Se na to můžu vyprdnout, jsem v tom světě chviličku a už mě to tu pěkně štve. Jestli jsou všechna stvoření na tomhle světě takhle blbounký, tak potěš.? Roztáhl křídla a vydal se na cestu zpátky. Po cestě si dal závazek že už nebude takové jelito, aby snad zase někoho nenapadlo poslat ho do toho šíleného světa.

Zazvonil zvoneček, prdlejm drakům koneček.