Byl jednou jeden rybář a ten bydlel na břehu velkého jezera. Každé ráno vyrážel na vodu, aby nachytal nějaké ty ryby. Byla to jeho obživa.
Jednoho krásného, sluného rána opět usedl do loďky a vyrazil na lov ryb. Seděl v loďce, už delší dobu a ani ploutvička se nezjevila. Když už tam seděl celé dopoledne a začal si již zoufat, začala se mu udička podivně házet. Zabral a začal tahat. Po delším zápase, vytáhl na palubu loďky rybku.
Nebyla to ale obyčejná rybka, v jeho očích se zdála být zlatá. A tak si vzpomněl na pohádku ze svého dětství a povídá. Zlatá rybko, když mi splníš tři přání, tak tě pustím zpátky do vody.
Rybka zakoulí očima a odpovídá. Odkaď že jsi to spadl rybáři? Zlato je dneska moc drahé, proto jsem jen pozlacená. Rybář se zachmuřil, podrbal se na bradě a povídá. Zlatá, nebo pozlacená, to je celkem jedno, když mi splníš ty přání tak tě vrátím do vody.
Rybka otočí oči vsloup, nadechne se a zaskřehotá. Vy lidi, vy by jste pořád chtěli plnit nějaká přání. Ti říkám že jsem jenom pozlacená, ale že jsi to ty tak ti splním jedno. Tak si ho prosím pořádně rozmysli, ať si pak nestěžuješ, že jsem tě ošidila.
Rybář na ní kouká, usilovně přemýšlí a na konec povídá. Pozlacená rybko, přál bych si krásný dům. Ale počkee velký, krásný dům. Ne ne!, Chtěl bych krásný, velký dům plný krásných pokojů.
Rybka se zakření, hlavou jí proletí myšlenka.. Počkej ty rybáři, teď ti ukážu. Na rybáře se usměje a povídá. Tvé přání bude splněno. Teď mě hoď do vody a vesluj ke břehu, sám uvidíš jaký dům jsem ti připravila.
Rybář rybku hodí do vody a vesluje nazpátek. Když dorazí ke břehu, kouká, barák jako kráva velkej a nádhernej. Rybář si promne ruce a povídá sám sobě. To jsem měl dneska, ale šťasnej den.
Humor ho ale hned přešel, to když otevřel dveřea za nima stál chlápek a povídá. Dobrý den já jsem od Hypotéční banky a potřebuji od vás dva podpisy. Rybář, si pomyslí aha asi nějaká formalitka. vezme do ruky pero a podepíše se. Když chlápek odejde a rybář si pročítá papíry, zjistí že právě podepsal hypotéku na čtyřicet let a měsíční splátka číní dvanáct tisíc. V tu ránu se o něj začal pokoušet infarkt. Když se po nějaké době uklidnil. Řekne sám sobě. Tak to ne takhle já to nenechám, sedne do loďky a vesluje do prostřed jezera. Nahodí udičku a čeká.
Asi po hodině se na udici chytne ryba. Rybář táhne a vduchu se modlí, ať je to ta pozlacená mrcha. A hele ona je opravdu na konci pozlacená rybka. Ta jakmile zblejskne rybáře, hned ví že je zle. Začne proto rybáře prosit a ukecávat. Rybáři, prosím tě neubližuj mi a pusť mě prosím do vody. Rybář se usměje a povídá. Jasně já tě pustím, ale až když mi odmázneš ten malej dloužek a splníš mi ještě jedno přání. Rybka se zamračí a pak povídá, dobře staniž se jak říkáš.
Hypotéku rybáři smázla a čeká na další přání. Já bych si přál, aby jsi mi udělala v bance nikdy nevyčerpatelné konto. Rybka luskne ploutvičkoua je zařízeno. Od té doby už rybář nemusí vyjíždět na vodu, aby vydělal peníze. Žije si ve svém velkém baráku a o peníze nemá nouzi.
Zazvoňil zvoneček a pohádky je koneček.