Rozcestník
Vyber oddíl. Nebo napiš do hledání nahoře, co potřebuješ, třeba M8, dub, pórobeton nebo nátěr. Zkoušení z celého učiva je v dlaždici Vyzkoušej mě, hovorové názvy nářadí ve Slovníku dílenské hantýrky.
Naposledy použité kalkulačky
Dílna, stavba a zahrada
- ZávityMetrické, palcové a trubkové závity, vrták pod závit, poznej závit
- Šrouby, matice a podložkyKlíče, imbusy, matice, podložky, momenty a třídy pevnosti
- Otáčky, vrtání a broušeníOtáčky vrtáku a soustruhu, řezné rychlosti, kotouče na brusku
- Spojování, kotvení a svařováníVruty, kolíky, nýty, hmoždinky, kotvy a svařovací elektrody
- Stavba a zahradaBeton, dlažba a výkop, zdění, spád a pravý úhel
- Vápno a omítkyVápenné malty a omítky, druhy vápna, vrstvy omítky a bezpečnost
- NátěryKolik barvy, laku, lazury nebo oleje koupit
- Materiály a výpočet hmotnostiHustoty kovů, plastů, dřeva a kamene, hmotnost kusu
- Převody jednotekDélka, tlak, síla, moment, teplota a zlomky palce
- Nákupní seznamMateriál z kalkulaček pohromadě, ke zkopírování a odeslání
- Soustružení dřevaDláta, otáčky podle průměru, upínání, broušení, povrchové úpravy a bezpečnost
- Kamenivo, kámen a dlažbaFrakce štěrku a k čemu se hodí, hutnění, obrubníky, spárování a přírodní kámen
- Lepidla a tmelyKteré lepidlo na dřevo, kov a plast, silikon nebo akryl a jak lepit
- Koroze a spojování kovůKteré kovy spolu nespojovat, galvanická řada a ochrana proti rezivění
- Ostření nástrojůÚhly ostří dlát, nožů, vrtáků a řetězu, brusné kameny a postup ostření
- Elektřina v dílněProdlužovací kabely, výkon a jistič, krytí IP, proudový chránič a třídy ochrany
- Slovník dílenské hantýrkyŠuplera, flexa, imbus, gola, francouzák a další s odbornými názvy
Opakování učiva zámečníka
Strojírenství, strojírenská technologie a technologie: tabulky, vzorce a otázky k opakování.
- Vyzkoušej měNáhodné otázky ze všech oddílů, skóre a opakování chybných
- Oceli a kovyVýroba a značení ocelí podle ČSN a EN, litiny, barevné kovy a vlastnosti kovů
- Tepelné zpracováníŽíhání, kalení, popouštění, cementace, barvy žáru a popouštění
- Tolerance, uložení a drsnostÚchylky, stupně přesnosti IT, uložení H7/g6 a další, kalibry a drsnost povrchu
- Měření a rýsováníPosuvné měřidlo, nonius, mikrometr, úchylkoměr, měrky a rýsovací nářadí
- Ruční zpracování kovůPilování, řezání pilkou, sekání, vrtání, zahlubování, vystružování a ruční závity
- Obrábění na strojíchGeometrie břitu, soustružení, frézování, broušení, nástrojové materiály a chlazení
- Tváření a ohýbání plechuKování, tváření za tepla a za studena, ohyb plechu, rozvinutá délka a stříhání
- Svařování, řezání a pájeníElektroda, svařování v CO2 (MAG), plamen, řezání kyslíkem, měkké a tvrdé pájení
- Strojní součástiSpoje, pera, kolíky, pojistné kroužky, ložiska, ozubená kola a řemeny
- Mechanika a výpočtySíla, moment, tlak, výkon, pevnost, tvrdost a dílenská geometrie
- Technické kresleníFormáty, měřítka, druhy čar, promítání, řezy, kótování a značky svarů
- Montáž, mazání a bezpečnostZajištění šroubů, montáž ložisek, maziva, lepidla na závity a ochrana při práci
Závity
Vrták pod závit je u metrického závitu vždy průměr mínus stoupání. Průchozí díra je otvor, kterým šroub jen prochází: jemná pro přesné uložení, střední je běžná volba, hrubá tam, kde se díry nepřesně sejdou.
Tabulka: metrický závit hrubý
| Závit | Stoupání | Vrták pod závit | Díra jemná | Díra střední | Díra hrubá |
|---|---|---|---|---|---|
| M1 | 0,25 mm | 0,75 mm | – | – | – |
| M1,2 | 0,25 mm | 0,95 mm | – | – | – |
| M1,4 | 0,3 mm | 1,1 mm | – | – | – |
| M1,6 | 0,35 mm | 1,25 mm | 1,7 mm | 1,8 mm | 2 mm |
| M2 | 0,4 mm | 1,6 mm | 2,2 mm | 2,4 mm | 2,6 mm |
| M2,5 | 0,45 mm | 2,05 mm | 2,7 mm | 2,9 mm | 3,1 mm |
| M3 | 0,5 mm | 2,5 mm | 3,2 mm | 3,4 mm | 3,6 mm |
| M3,5 | 0,6 mm | 2,9 mm | – | – | – |
| M4 | 0,7 mm | 3,3 mm | 4,3 mm | 4,5 mm | 4,8 mm |
| M5 | 0,8 mm | 4,2 mm | 5,3 mm | 5,5 mm | 5,8 mm |
| M6 | 1 mm | 5 mm | 6,4 mm | 6,6 mm | 7 mm |
| M7 | 1 mm | 6 mm | – | – | – |
| M8 | 1,25 mm | 6,8 mm | 8,4 mm | 9 mm | 10 mm |
| M10 | 1,5 mm | 8,5 mm | 10,5 mm | 11 mm | 12 mm |
| M12 | 1,75 mm | 10,2 mm | 13 mm | 13,5 mm | 14,5 mm |
| M14 | 2 mm | 12 mm | 15 mm | 15,5 mm | 16,5 mm |
| M16 | 2 mm | 14 mm | 17 mm | 17,5 mm | 18,5 mm |
| M18 | 2,5 mm | 15,5 mm | 19 mm | 20 mm | 21 mm |
| M20 | 2,5 mm | 17,5 mm | 21 mm | 22 mm | 24 mm |
| M22 | 2,5 mm | 19,5 mm | 23 mm | 24 mm | 26 mm |
| M24 | 3 mm | 21 mm | 25 mm | 26 mm | 28 mm |
| M27 | 3 mm | 24 mm | 28 mm | 30 mm | 32 mm |
| M30 | 3,5 mm | 26,5 mm | 31 mm | 33 mm | 35 mm |
| M33 | 3,5 mm | 29,5 mm | 34 mm | 36 mm | 38 mm |
| M36 | 4 mm | 32 mm | 37 mm | 39 mm | 42 mm |
| M39 | 4 mm | 35 mm | 40 mm | 42 mm | 45 mm |
| M42 | 4,5 mm | 37,5 mm | 43 mm | 45 mm | 48 mm |
| M45 | 4,5 mm | 40,5 mm | 46 mm | 48 mm | 52 mm |
| M48 | 5 mm | 43 mm | 50 mm | 52 mm | 56 mm |
| M52 | 5 mm | 47 mm | 54 mm | 56 mm | 62 mm |
| M56 | 5,5 mm | 50,5 mm | 58 mm | 62 mm | 66 mm |
| M60 | 5,5 mm | 54,5 mm | 62 mm | 66 mm | 70 mm |
| M64 | 6 mm | 58 mm | 66 mm | 70 mm | 74 mm |
Tabulka: metrický závit jemný
| Závit | Stoupání | Vrták pod závit |
|---|---|---|
| M8 × 1 | 1 mm | 7 mm |
| M10 × 1,25 | 1,25 mm | 8,8 mm |
| M10 × 1 | 1 mm | 9 mm |
| M12 × 1,5 | 1,5 mm | 10,5 mm |
| M12 × 1,25 | 1,25 mm | 10,8 mm |
| M14 × 1,5 | 1,5 mm | 12,5 mm |
| M16 × 1,5 | 1,5 mm | 14,5 mm |
| M18 × 1,5 | 1,5 mm | 16,5 mm |
| M18 × 2 | 2 mm | 16 mm |
| M20 × 1,5 | 1,5 mm | 18,5 mm |
| M20 × 2 | 2 mm | 18 mm |
| M22 × 1,5 | 1,5 mm | 20,5 mm |
| M24 × 1,5 | 1,5 mm | 22,5 mm |
| M24 × 2 | 2 mm | 22 mm |
| M27 × 2 | 2 mm | 25 mm |
| M30 × 2 | 2 mm | 28 mm |
| M33 × 2 | 2 mm | 31 mm |
| M36 × 3 | 3 mm | 33 mm |
Tabulka: palcový závit UNC
| Závit | Průměr | Závitů na palec | Stoupání | Vrták pod závit |
|---|---|---|---|---|
| #4-40 UNC | 2,84 mm | 40 | 0,635 mm | 2,35 mm |
| #6-32 UNC | 3,51 mm | 32 | 0,794 mm | 2,85 mm |
| #8-32 UNC | 4,17 mm | 32 | 0,794 mm | 3,5 mm |
| #10-24 UNC | 4,83 mm | 24 | 1,058 mm | 3,8 mm |
| 1/4"-20 UNC | 6,35 mm | 20 | 1,27 mm | 5,1 mm |
| 5/16"-18 UNC | 7,94 mm | 18 | 1,411 mm | 6,6 mm |
| 3/8"-16 UNC | 9,52 mm | 16 | 1,587 mm | 8 mm |
| 7/16"-14 UNC | 11,11 mm | 14 | 1,814 mm | 9,4 mm |
| 1/2"-13 UNC | 12,7 mm | 13 | 1,954 mm | 10,8 mm |
| 9/16"-12 UNC | 14,29 mm | 12 | 2,117 mm | 12,2 mm |
| 5/8"-11 UNC | 15,88 mm | 11 | 2,309 mm | 13,5 mm |
| 3/4"-10 UNC | 19,05 mm | 10 | 2,54 mm | 16,5 mm |
| 7/8"-9 UNC | 22,22 mm | 9 | 2,822 mm | 19,25 mm |
| 1"-8 UNC | 25,4 mm | 8 | 3,175 mm | 22,25 mm |
Tabulka: palcový závit UNF
| Závit | Průměr | Závitů na palec | Stoupání | Vrták pod závit |
|---|---|---|---|---|
| #10-32 UNF | 4,83 mm | 32 | 0,794 mm | 4,1 mm |
| 1/4"-28 UNF | 6,35 mm | 28 | 0,907 mm | 5,5 mm |
| 5/16"-24 UNF | 7,94 mm | 24 | 1,058 mm | 6,9 mm |
| 3/8"-24 UNF | 9,52 mm | 24 | 1,058 mm | 8,5 mm |
| 7/16"-20 UNF | 11,11 mm | 20 | 1,27 mm | 9,9 mm |
| 1/2"-20 UNF | 12,7 mm | 20 | 1,27 mm | 11,5 mm |
| 9/16"-18 UNF | 14,29 mm | 18 | 1,411 mm | 12,9 mm |
| 5/8"-18 UNF | 15,88 mm | 18 | 1,411 mm | 14,5 mm |
| 3/4"-16 UNF | 19,05 mm | 16 | 1,587 mm | 17,5 mm |
| 7/8"-14 UNF | 22,22 mm | 14 | 1,814 mm | 20,4 mm |
| 1"-12 UNF | 25,4 mm | 12 | 2,117 mm | 23,25 mm |
Tabulka: trubkový závit G
| Závit | Vnější průměr | Závitů na palec | Vrták pod závit |
|---|---|---|---|
| G 1/8" | 9,728 mm | 28 | 8,8 mm |
| G 1/4" | 13,157 mm | 19 | 11,8 mm |
| G 3/8" | 16,662 mm | 19 | 15,25 mm |
| G 1/2" | 20,955 mm | 14 | 19 mm |
| G 5/8" | 22,911 mm | 14 | 21 mm |
| G 3/4" | 26,441 mm | 14 | 24,5 mm |
| G 1" | 33,249 mm | 11 | 30,75 mm |
| G 1 1/4" | 41,91 mm | 11 | 39,5 mm |
| G 1 1/2" | 47,803 mm | 11 | 45,25 mm |
| G 2" | 59,614 mm | 11 | 57 mm |
Závity vřeten soustruhů na dřevo
Na závit vřetena se šroubuje sklíčidlo, unášeč nebo lícní deska. Než koupíš příslušenství, ověř si závit v návodu ke svému stroji.
- M33 × 3,5 – nejčastější v Evropě (Record Power, Scheppach, starší německé stroje)
- 1" × 8 závitů na palec – běžný u menších soustruhů, hodně amerických i asijských strojů
- 1 1/4" × 8 závitů na palec – větší stroje (Jet, Powermatic, Nova)
- 3/4" × 16 závitů na palec – malé a stolní soustruhy
Šrouby, matice a podložky
Tahák k tisku: Šrouby, matice a podložky (PDF)
Klíče podle normy ISO se u velikostí M10, M12, M14 a M22 liší od starší normy DIN, kterou mají mnohé starší šrouby. Proto je u nich uvedena i druhá velikost.
Funguje i obráceně k výpočtu nad ním: zadáš velikost klíče a dozvíš se, jaký je to šroub nebo matice.
Tabulka: klíče, imbusy, matice a podložky
| Velikost | Klíč (šestihran) | Imbus | Výška matice | Podložka (díra × průměr × tloušťka) |
|---|---|---|---|---|
| M1,6 | 3,2 mm | 1,5 mm | 1,3 mm | 1,7 × 4 × 0,3 mm |
| M2 | 4 mm | 1,5 mm | 1,6 mm | 2,2 × 5 × 0,3 mm |
| M2,5 | 5 mm | 2 mm | 2 mm | 2,7 × 6 × 0,5 mm |
| M3 | 5,5 mm | 2,5 mm | 2,4 mm | 3,2 × 7 × 0,5 mm |
| M4 | 7 mm | 3 mm | 3,2 mm | 4,3 × 9 × 0,8 mm |
| M5 | 8 mm | 4 mm | 4,7 mm | 5,3 × 10 × 1 mm |
| M6 | 10 mm | 5 mm | 5,2 mm | 6,4 × 12 × 1,6 mm |
| M8 | 13 mm | 6 mm | 6,8 mm | 8,4 × 16 × 1,6 mm |
| M10 | 16 mm (DIN 17) | 8 mm | 8,4 mm | 10,5 × 20 × 2 mm |
| M12 | 18 mm (DIN 19) | 10 mm | 10,8 mm | 13 × 24 × 2,5 mm |
| M14 | 21 mm (DIN 22) | 12 mm | 12,8 mm | 15 × 28 × 2,5 mm |
| M16 | 24 mm | 14 mm | 14,8 mm | 17 × 30 × 3 mm |
| M18 | 27 mm | 14 mm | 15,8 mm | 19 × 34 × 3 mm |
| M20 | 30 mm | 17 mm | 18 mm | 21 × 37 × 3 mm |
| M22 | 34 mm (DIN 32) | 17 mm | 19,4 mm | 23 × 39 × 3 mm |
| M24 | 36 mm | 19 mm | 21,5 mm | 25 × 44 × 4 mm |
| M27 | 41 mm | 19 mm | 23,8 mm | 28 × 50 × 4 mm |
| M30 | 46 mm | 22 mm | 25,6 mm | 31 × 56 × 4 mm |
| M33 | 50 mm | 24 mm | 28,7 mm | 34 × 60 × 5 mm |
| M36 | 55 mm | 27 mm | 31 mm | 37 × 66 × 5 mm |
Tabulka: utahovací momenty
| Velikost | Třída 8.8 | Třída 10.9 | Třída 12.9 |
|---|---|---|---|
| M3 | 1,2 Nm | 1,8 Nm | 2,1 Nm |
| M4 | 2,9 Nm | 4,1 Nm | 4,9 Nm |
| M5 | 6 Nm | 8,5 Nm | 10 Nm |
| M6 | 10 Nm | 15 Nm | 18 Nm |
| M8 | 25 Nm | 36 Nm | 43 Nm |
| M10 | 49 Nm | 72 Nm | 84 Nm |
| M12 | 85 Nm | 125 Nm | 145 Nm |
| M14 | 135 Nm | 200 Nm | 235 Nm |
| M16 | 210 Nm | 310 Nm | 365 Nm |
| M18 | 300 Nm | 420 Nm | 500 Nm |
| M20 | 425 Nm | 610 Nm | 710 Nm |
| M22 | 580 Nm | 820 Nm | 960 Nm |
| M24 | 730 Nm | 1 050 Nm | 1 220 Nm |
| M27 | 1 100 Nm | 1 550 Nm | 1 800 Nm |
| M30 | 1 450 Nm | 2 100 Nm | 2 450 Nm |
| M36 | 2 550 Nm | 3 600 Nm | 4 200 Nm |
Utahovací momenty jsou orientační pro suchý černěný nebo pozinkovaný šroub. Namazaný šroub se utahuje asi o pětinu méně. Nerezové šrouby A2-70 zhruba jako třída 8.8 zmenšená o čtvrtinu. Rozhoduje vždy předpis výrobce stroje.
Tabulka: třídy pevnosti
| Třída | Pevnost v tahu | Mez kluzu | Použití |
|---|---|---|---|
| 4.6 | 400 MPa | 240 MPa | běžné levné šrouby, nenamáhané spoje |
| 5.6 | 500 MPa | 300 MPa | běžné spoje |
| 5.8 | 500 MPa | 400 MPa | běžné spoje, pozinkované šrouby z hobbymarketu |
| 8.8 | 800 MPa | 640 MPa | nejběžnější pevnostní šrouby, strojní konstrukce |
| 10.9 | 1000 MPa | 900 MPa | vysoce namáhané spoje, automobily |
| 12.9 | 1200 MPa | 1080 MPa | nejvyšší pevnost, obvykle imbusové šrouby |
| A2-70 | 700 MPa | 450 MPa | nerez, do vlhka a venku |
| A4-80 | 800 MPa | 600 MPa | nerez odolná i proti slané vodě a chemii |
Jak číst třídu pevnosti, třeba 8.8: první číslo krát sto je pevnost v tahu v megapascalech (800 MPa), obě čísla vynásobená a krát deset jsou mez kluzu (8 × 8 × 10 = 640 MPa).
Otáčky, vrtání a broušení
Tahák k tisku: Otáčky, vrtání a broušení (PDF)
Otáčky se počítají z řezné rychlosti a průměru: otáčky za minutu = 1000 × řezná rychlost v m/min ÷ (π × průměr v mm). Čím větší průměr, tím nižší otáčky. U vrtání je průměrem průměr vrtáku, u soustružení průměr obrobku.
Tabulka: řezné rychlosti
| Materiál | Vrtání | Forstnerův vrták | Soustružení HSS | Soustružení karbid |
|---|---|---|---|---|
| Konstrukční ocel | 20 až 30 | – | 25 až 40 | 100 až 200 |
| Nerezová ocel | 8 až 12 | – | 10 až 20 | 70 až 130 |
| Litina | 15 až 25 | – | 15 až 25 | 70 až 120 |
| Hliník a jeho slitiny | 60 až 100 | – | 100 až 200 | 250 až 500 |
| Mosaz a bronz | 30 až 50 | – | 50 až 90 | 150 až 300 |
| Měď | 25 až 40 | – | 40 až 70 | 150 až 250 |
| Plasty | 20 až 40 | 15 až 30 | 50 až 150 | 150 až 300 |
| Tvrdé dřevo | 40 až 70 | 25 až 50 | – | – |
| Měkké dřevo | 60 až 100 | 40 až 70 | – | – |
| Zdivo a beton | 15 až 30 | – | – | – |
| Obklady a dlažba | 5 až 10 | – | – | – |
| Sklo | 5 až 8 | – | – | – |
Hodnoty jsou výchozí. Začni na spodní hranici a přidávej, dokud nástroj řeže čistě a nepřehřívá se. Do kovu a dřeva se počítá s vrtákem HSS; vrtáky ze slinutého karbidu snesou v kovu zhruba trojnásobek. Do zdiva, obkladů a skla se vrtá speciálními vrtáky, viz poznámky níž. U soustruhu na dřevo se počítá s pravidlem, že průměr v palcích krát otáčky dává 6000 až 9000. Nevyvážený nebo prasklý polotovar vždy pouštěj na nejnižší otáčky a stůj mimo rovinu otáčení.
Vrtání do zdiva, obkladů a skla
- Zdivo a beton: Vrták do zdiva se slinutým karbidem, v betonu a plné cihle s příklepem, v děrované cihle a pórobetonu bez příklepu.
- Obklady a dlažba: Vrták na obklady nebo diamantový vrták, vždy bez příklepu. Glazuru přelep papírovou páskou, aby vrták neujížděl, a příklep zapni až pod obkladem ve zdi.
- Sklo: Vrták na sklo, bez příklepu, lehký tlak a chlazení vodou nebo terpentýnem. Na konci vrtej z druhé strany, sklo se jinak vyštípne.
Úhlová bruska
Kotouč nesmí mít nižší povolené otáčky, než kolik dává bruska. Údaj je vytištěný na každém kotouči a platí přednostně před tabulkou.
Tabulka: nejvyšší otáčky kotoučů
| Průměr kotouče | Nejvyšší otáčky za minutu |
|---|---|
| 115 mm | 13 300 |
| 125 mm | 12 250 |
| 150 mm | 10 200 |
| 180 mm | 8 500 |
| 230 mm | 6 650 |
Tabulka: druhy kotoučů
| Kotouč | Použití |
|---|---|
| Řezný kotouč na kov | tenký, 1 až 1,6 mm; pro nerez kotouč označený INOX. Řeže se jen čelem, nikdy bokem. |
| Brusný kotouč | silný, 6 až 7 mm, na hrubé broušení svarů a hran kovu. Na řezání se nesmí používat. |
| Lamelový kotouč | na broušení a začišťování kovu i dřeva, jemnější povrch než brusný kotouč. |
| Diamantový segmentový | beton, cihla, kámen, řezání nasucho s přestávkami, aby kotouč vychladl. |
| Diamantový turbo | kámen, beton, dlažba; čistší řez než segmentový. |
| Diamantový celistvý | keramické obklady, dlažba, mramor; nejčistší řez, nejlépe s vodou. |
| Drátěný kartáč | odstranění rzi, barvy a okují z kovu. Používej ochranné brýle, dráty odletují. |
Brusný papír
Čím vyšší číslo, tím jemnější papír. Při broušení nepřeskakuj víc než jeden stupeň, jinak zůstanou rýhy z hrubšího papíru.
Tabulka: zrnitost brusného papíru
| Zrnitost | Použití |
|---|---|
| P40 až P60 | hrubé broušení: tvarování, odstranění stop po dlátu a staré barvy |
| P80 až P100 | hrubší broušení dřeva, vyrovnání povrchu |
| P120 až P150 | běžné broušení dřeva před mořením nebo olejem |
| P180 až P240 | jemné broušení před lakem, přebroušení první vrstvy na surovém dřevě |
| P320 až P400 | přebrušování laku mezi vrstvami, za sucha |
| P600 až P1000 | jemné vyhlazení laku, obvykle za mokra |
| P1200 až P2000 | příprava na leštění laku nebo kovu leštící pastou |
Na soustruhu sniž při broušení otáčky asi na polovinu, papír drž pod osou obrobku a stále jím pohybuj, aby dřevo nepálil a nevznikaly kroužky. Mezi stupni setři prach, zbytky hrubého zrna by rýhovaly dál.
Spojování, kotvení a svařování
Tahák k tisku: Spojování, kotvení a svařování (PDF)
Šrouby a matice do kovu jsou v oddílech Závity a Šrouby. Tady je spojování dřeva, plechu a kotvení do zdiva, betonu a kamene.
Dřevo
Tabulka: vruty do dřeva
| Vrut | Předvrtání měkké dřevo | Předvrtání tvrdé dřevo | Otvor v připojovaném dílu |
|---|---|---|---|
| 2,5 mm | 1,5 mm | 1,5 mm | 3 mm |
| 3 mm | 1,5 mm | 2 mm | 3,5 mm |
| 3,5 mm | 2 mm | 2,5 mm | 4 mm |
| 4 mm | 2,5 mm | 3 mm | 4,5 mm |
| 4,5 mm | 2,5 mm | 3 mm | 5 mm |
| 5 mm | 3 mm | 3,5 mm | 5,5 mm |
| 6 mm | 3,5 mm | 4 mm | 6,5 mm |
| 8 mm | 5 mm | 5,5 mm | 8,5 mm |
| 10 mm | 6 mm | 7 mm | 10,5 mm |
Blízko okraje a do čela dřeva předvrtávej vždy, jinak dřevo praskne. Do tvrdého dřeva se vrut lépe zavrtává, když závit potřeš mýdlem nebo voskem. Vruty s hrotem typu „cut“ ve měkkém dřevě předvrtání nepotřebují.
Tabulka: kolíky
| Kolík | Délka | Vhodné pro |
|---|---|---|
| 6 mm | 25 až 30 mm | desky tloušťky 12 až 18 mm |
| 8 mm | 30 až 40 mm | desky 18 až 25 mm, nábytek |
| 10 mm | 40 až 50 mm | desky 25 až 32 mm, rámy |
| 12 mm | 50 až 60 mm | masivní rámy a nohy stolů |
Průměr kolíku volíš zhruba na třetinu až polovinu tloušťky spojovaného dřeva. Otvor v každém dílu vrtej na polovinu délky kolíku a 1 až 2 mm navíc, aby zbylo místo na lepidlo.
Tabulka: lamely
| Velikost | Délka | Šířka | Tloušťka |
|---|---|---|---|
| č. 0 | 47 mm | 15 mm | 4 mm |
| č. 10 | 53 mm | 19 mm | 4 mm |
| č. 20 | 56 mm | 23 mm | 4 mm |
Konfirmát 7 × 50 mm (euro šroub na nábytek z lamina): do čela desky vrtej 5 mm, ve spojovaném dílu průchozí otvor 7 mm se zahloubením pro hlavu. Nejlepší je stupňovitý vrták na konfirmáty, který udělá obojí najednou.
Plech a kov
Tabulka: trhací nýty
| Nýt | Vrták |
|---|---|
| 2,4 mm | 2,5 mm |
| 3 mm | 3,1 mm |
| 3,2 mm | 3,3 mm |
| 4 mm | 4,1 mm |
| 4,8 mm | 4,9 mm |
| 5 mm | 5,1 mm |
| 6,4 mm | 6,5 mm |
Tabulka: samořezné šrouby do plechu
| Šroub | Průměr | Předvrtání |
|---|---|---|
| ST 2,9 | 2,9 mm | 2,2 mm |
| ST 3,5 | 3,5 mm | 2,7 mm |
| ST 3,9 | 3,9 mm | 3 mm |
| ST 4,2 | 4,2 mm | 3,2 mm |
| ST 4,8 | 4,8 mm | 3,8 mm |
| ST 5,5 | 5,5 mm | 4,4 mm |
| ST 6,3 | 6,3 mm | 5 mm |
Šrouby do plechu s vrtným hrotem (TEX) se nepředvrtávají, stačí jim plech do tloušťky uvedené na balení. Tenký plech vrtej stupňovitým vrtákem, spirálový vrták plech trhá a otvor není kulatý.
Tabulka: elektrody a proud
| Elektroda | Proud | Tloušťka materiálu |
|---|---|---|
| 1,6 mm | 30 až 55 A | 1 až 2 mm |
| 2 mm | 40 až 70 A | 1,5 až 3 mm |
| 2,5 mm | 55 až 90 A | 2 až 4 mm |
| 3,2 mm | 90 až 130 A | 3 až 6 mm |
| 4 mm | 120 až 180 A | 5 až 10 mm |
| 5 mm | 160 až 240 A | od 8 mm |
Hodnoty platí pro rutilovou elektrodu ve vodorovné poloze. Svisle a nad hlavou ber proud o 10 až 20 % nižší. Pravidlo pro rychlý odhad: asi 40 A na každý milimetr průměru elektrody. Svařuj jen v kukle se samostmívacím sklem, v kožených rukavicích a bez hořlavin v okolí.
Zdivo, beton a kámen
Tabulka: kotvení podle podkladu
| Podklad | Příklep | Hmoždinka nebo kotva | Na co dát pozor |
|---|---|---|---|
| Beton | ano | nylonová univerzální hmoždinka; na těžká břemena ocelová rozpěrná kotva nebo chemická kotva | Vrtej o 10 mm hlouběji, než je hmoždinka, a otvor vyfoukej. |
| Plná cihla | ano, s citem | univerzální nebo rámová hmoždinka | Nevrtej do spáry, drží v ní hůř. |
| Děrovaná cihla (Porotherm) | ne | dlouhá rámová hmoždinka nebo hmoždinka do dutého zdiva; těžké věci chemickou kotvou se sítkem | Příklep rozbije stěnky dutin a hmoždinka pak nemá kde držet. |
| Pórobeton (Ytong) | ne | speciální hmoždinka do pórobetonu se širokými žebry nebo spirálou | Vrtej vrtákem o 1 mm menším, než udává hmoždinka. |
| Sádrokarton | ne | kovová hmoždinka do dutin (Molly) nebo plastový „motýlek“ | Těžké věci jako kuchyňské skříňky patří do profilu nebo do dřevěné výztuhy za deskou. |
| Vápenopísková cihla | ano | univerzální hmoždinka | Je tvrdá, ale drobí se; vrtej ostrým vrtákem. |
| Kámen | podle tvrdosti | univerzální hmoždinka, do měkkého pískovce chemická kotva | Žulu a čedič vrtej SDS vrtákem s příklepem, mramor a pískovec bez příklepu. |
| Obklad na zdi | ne, jen v obkladu | hmoždinka podle zdiva za obkladem, zasunutá až za obklad | Hmoždinka nesmí roztahovat obklad, jinak praskne. |
Tabulka: hmoždinky
| Hmoždinka | Vrták | Vrut |
|---|---|---|
| 5 mm | 5 mm | 3 až 3,5 mm |
| 6 mm | 6 mm | 3,5 až 4,5 mm |
| 8 mm | 8 mm | 4,5 až 5 mm |
| 10 mm | 10 mm | 6 až 8 mm |
| 12 mm | 12 mm | 8 až 10 mm |
| 14 mm | 14 mm | 10 až 12 mm |
Tabulka: chemické kotvy
| Závitová tyč | Vrták | Hloubka otvoru |
|---|---|---|
| M8 | 10 mm | 80 mm |
| M10 | 12 mm | 90 mm |
| M12 | 14 mm | 110 mm |
| M16 | 18 mm | 125 mm |
Před vrtáním do zdi zkontroluj detektorem, kudy vedou elektrické kabely a trubky. Svisle nad a pod vypínači a zásuvkami a vodorovně asi 30 cm pod stropem vedou kabely nejčastěji.
Stavba a zahrada
Tahák k tisku: Stavba a zahrada (PDF)
Beton a malta, dlážděné cesty s výkopem, zdění, spád a vytyčení pravého úhlu. Všechny výpočty jsou orientační pro drobné stavby kolem domu. Vápenné malty a omítky mají vlastní oddíl Vápno a omítky.
Beton a malta
Tabulka: spotřeba na 1 m³
| Směs | Cement | Písek 0–4 | Štěrk 4–16 | Voda | Použití |
|---|---|---|---|---|---|
| Beton na základy a podklady | 300 kg | 750 kg | 1150 kg | 170 l | patky plotů, základy pod zídky, podkladní beton |
| Pevnější beton | 350 kg | 700 kg | 1100 kg | 180 l | podlahy, schody, betonové desky |
| Cementová malta 1 : 3 | 450 kg | 1450 kg | – | 230 l | omítky, spárování, pokládka obrubníků |
| Cementová malta 1 : 4 | 350 kg | 1500 kg | – | 220 l | zdění |
Výpočet přidává 10 % rezervu na ztráty a nerovný výkop. Pytel cementu váží 25 kg. Písek a štěrk se prodávají na tuny, jedna tuna písku je asi 0,6 m³. Hodnoty jsou orientační pro drobné stavby kolem domu; nosné konstrukce se dělají podle projektu. Beton se nesmí míchat s více vodou, než je potřeba, každý litr navíc ho oslabí.
Dlážděné cesty a terasy
Tabulka: skladba dlážděné cesty
| Použití | Podklad | Lože | Tloušťka dlažby |
|---|---|---|---|
| Pěší chodník a terasa | 150 až 200 mm štěrku frakce 0–32 nebo 0–63, hutnit po vrstvách 10 cm | 30 až 40 mm drtě 4–8 | 40 až 60 mm |
| Pojezd osobními auty | 250 až 300 mm štěrku 0–63, hutnit po vrstvách | 30 až 40 mm drtě 4–8 | 60 až 80 mm |
Spád 1 až 2 % směrem od domu, tedy 1 až 2 cm na metr. Podklad hutni vibrační deskou po vrstvách asi 10 cm, lože už nehutni, jen stáhni latí. Obrubníky usaď do betonu, jinak se dlažba časem rozjede. Spáry 3 až 5 mm vyplň pískem nebo drtí 0–4 a dlažbu na závěr zavibruj přes gumovou podložku. Výpočet štěrku počítá s tím, že se hutněním sesedne asi o čtvrtinu.
Zdění
Tabulka: spotřeba zdiva
| Zdivo | Kusů na m² | Pojivo na m² | Rozměr kusu |
|---|---|---|---|
| Plná cihla, zeď 15 cm (na délku cihly) | 50 | asi 30 l malty | cihla 290 × 140 × 65 mm |
| Plná cihla, zeď 30 cm | 100 | asi 70 l malty | cihla 290 × 140 × 65 mm |
| Cihelný blok 30 cm (Porotherm a podobné) | 16 | asi 30 l malty nebo 3 až 4 kg lepidla | blok 250 × 300 × 238 mm |
| Pórobeton 25 cm (Ytong a podobné) | 7 | asi 4 kg tenkovrstvého lepidla | tvárnice 599 × 250 × 249 mm |
| Betonová tvárnice ztraceného bednění 20 cm | 10 | bez malty, výplň asi 0,13 m³ betonu | tvárnice 500 × 200 × 250 mm |
| Plotová tvárnice 20 cm | 13 | asi 10 l malty nebo lepidla | tvárnice 400 × 200 × 200 mm |
Výpočet přidává 5 % rezervu na prořez a rozbité kusy. Z pytle suché maltové směsi 25 kg bývá asi 15 litrů malty. Přesnou spotřebu uvádí výrobce zdiva, liší se podle rozměru kusu a tloušťky spáry.
Spád
Tabulka: běžné spády
| Kde | Spád |
|---|---|
| Dlážděná cesta a terasa | 1 až 2 % |
| Okapový chodník kolem domu | 2 až 3 % od domu |
| Příjezdová cesta | 1,5 až 2,5 % |
| Kanalizační potrubí DN 100 až 150 | nejméně 2 %, ideálně 2 až 3 % |
| Okap (žlab) | 0,3 až 0,5 %, tedy 3 až 5 mm na metr |
| Plochá střecha | nejméně 2 % |
| Rampa pro vozík | nejvýš 8,33 %, tedy 1 : 12 |
Pravý úhel
Vápno a omítky
Tahák k tisku: Vápno a omítky (PDF)
Vápenné a vápenocementové malty, omítky ve vrstvách, druhy vápna a zásady práce s ním. Vápenná omítka nechá zdivo dýchat a hodí se hlavně na starší domy.
Plochu stěny spočítáš jako délku krát výšku, okna a dveře odečti. Výpočet přidává 10 % na ztráty a nerovnosti zdiva. Hodnoty jsou orientační, u hotových suchých směsí platí údaj na pytli.
Tabulka: malty na 1 m³
| Malta | Poměr objemově | Cement | Vápno | Písek | Voda | Použití |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vápenná malta | 1 : 3 (vápno : písek) | – | 150 kg (vápenný hydrát) | 1 550 kg | 280 l | zdění a jádrové omítky uvnitř, historické zdivo |
| Vápenocementová malta | 1 : 1 : 6 (cement : vápno : písek) | 210 kg | 90 kg (vápenný hydrát) | 1 600 kg | 260 l | běžné jádrové omítky a zdění, i venku |
| Slabší vápenocementová malta | 1 : 2 : 9 (cement : vápno : písek) | 140 kg | 120 kg (vápenný hydrát) | 1 600 kg | 270 l | omítky na staré a měkké zdivo |
| Malta z hydraulického vápna | 1 : 2,5 (NHL 3,5 : písek) | – | 280 kg (hydraulické vápno NHL 3,5) | 1 550 kg | 260 l | omítky a zdění venku, vlhčí zdivo, sokly |
| Vápenný štuk | 1 : 1,5 (vápenná kaše nebo hydrát : jemný písek 0–1) | – | 300 kg (vápenný hydrát nebo kaše) | 1 350 kg | 330 l | vrchní hladká vrstva omítky |
| Cementový postřik (podhoz) | 1 : 2 (cement : písek) | 450 kg | – | 1 500 kg | 250 l | první tenká vrstva, aby jádro drželo na hladkém nebo nesavém podkladu |
Vrstvy omítky
Tabulka: vrstvy klasické omítky
| Vrstva | Tloušťka | Směs | Jak na to |
|---|---|---|---|
| Postřik (podhoz) | 3 až 5 mm | cementová 1 : 2, na historické zdivo vápenná s NHL | nahazuje se řídce na navlhčené zdivo, nestahuje se; nechat aspoň den zatvrdnout |
| Jádrová omítka | 10 až 20 mm v jedné vrstvě | vápenná 1 : 3 nebo vápenocementová 1 : 1 : 6 | stahuje se latí, silnější vrstvy nanášej na dvakrát; přestávka asi den na každý milimetr tloušťky |
| Štuková (vrchní) omítka | 2 až 4 mm | vápenný štuk 1 : 1 až 1 : 2 s jemným pískem | na zavadlé jádro, hladí se hladítkem nebo filcem |
| Vápenný nátěr | tři až čtyři tenké vrstvy | vápenné mléko | na navlhčený podklad, každou vrstvu nech zaschnout |
Druhy vápna
Tabulka: druhy vápna
| Druh | Označení | Jak tvrdne | Použití |
|---|---|---|---|
| Nehašené (pálené) vápno | CL 90-Q, oxid vápenatý | s vodou se prudce zahřívá a hasí na kaši | jen pro zkušené, na přípravu vlastní vápenné kaše |
| Vápenný hydrát | CL 90-S, suchý prášek v pytlích | jen na vzduchu, pomalu pohlcuje oxid uhličitý | malty na zdění a omítky, přídavek do cementových malt, aby byly vláčnější |
| Vápenná kaše (hašené vápno) | CL 90-S PL, kaše v kbelíku nebo z vlastního hašení | jen na vzduchu | nejlepší na štuky, jemné omítky a nátěry; čím déle odleží, tím je lepší |
| Přirozeně hydraulické vápno NHL 2 | měkké | na vzduchu i ve vlhku | historické a měkké zdivo, vnitřní omítky |
| Přirozeně hydraulické vápno NHL 3,5 | středně pevné | na vzduchu i ve vlhku | univerzální volba pro zdění i omítky venku i uvnitř |
| Přirozeně hydraulické vápno NHL 5 | pevné | na vzduchu i ve vlhku, nejrychleji | sokly, vlhčí místa, spárování kamene |
| Vápenné mléko | vápenná kaše rozředěná vodou | jen na vzduchu | bílení stěn, sklepů, chlévů a kmenů stromů |
Zásady práce s vápnem
- Bezpečnost: Vápno je silně zásadité a leptá kůži i oči. Pracuj v brýlích, gumových rukavicích a s dlouhými rukávy. Zasažené oko vyplachuj čistou vodou aspoň 15 minut a jeď k lékaři.
- Hašení vápna: Nehašené vápno sypej do vody, nikdy nelij vodu na vápno. Směs se prudce zahřívá, vře a stříká. Nikdy nehas v uzavřené nádobě. Kaši nech odležet aspoň dva až čtyři týdny, na štuky a nátěry déle.
- Počasí: Nepracuj pod 5 °C ani na přímém slunci a v průvanu. Čerstvou vápennou omítku dva až tři dny mírně kropi, aby nevyschla dřív, než ztvrdne.
- Tvrdnutí: Čistě vápenná omítka tvrdne pomalu, týdny až měsíce, tím, že ze vzduchu pohlcuje oxid uhličitý. Hydraulické vápno a přídavek cementu tvrdnutí zrychlí.
- Staré zdivo: Na staré cihelné a kamenné zdivo nepoužívej tvrdé cementové omítky. Nepropouštějí vlhkost, zdivo pod nimi vlhne a omítka opadává. Vápenná nebo slabá vápenocementová omítka zdivu dovolí dýchat.
- Podklad: Zdivo očisti od prachu a starých zbytků a před nahazováním navlhči. Na hladký beton nebo nesavý podklad dej nejdřív cementový postřik.
Na vápenný nátěr najdeš kalkulačku v oddílu Nátěry, na beton a cementové malty v oddílu Stavba a zahrada.
Nátěry
Kolik barvy, laku nebo lazury koupit. Vydatnost závisí hlavně na savosti podkladu: hrubá omítka, surové dřevo a beton spotřebují víc než hladký nebo už natřený povrch. Údaj výrobce na plechovce má vždy přednost.
Plochu stěny spočítáš jako délku krát výšku, okna a dveře odečti. Strop místnosti má stejnou plochu jako podlaha. Výpočet přidává 10 % rezervu. Když vydatnost nevyplníš, použije se hodnota z tabulky.
Tabulka: vydatnost nátěrů
| Nátěr | Vydatnost | Poznámka |
|---|---|---|
| Interiérová malířská barva | asi 8 m² z litru | savý podklad nejdřív penetruj, první vrstva spotřebuje víc |
| Fasádní barva | asi 6 m² z litru | dvě vrstvy, nenatírat na přímém slunci ani pod 5 °C |
| Lazura na dřevo | asi 12 m² z litru | dvě až tři vrstvy, venku tenkovrstvá i silnovrstvá |
| Olej na dřevo | asi 15 m² z litru | první vrstva se vsákne víc, přebytek po chvíli setři |
| Lak na dřevo | asi 10 m² z litru | mezi vrstvami přebrus jemným papírem |
| Základní barva na kov | asi 8 m² z litru | na odrezený a odmaštěný kov |
| Syntetická vrchní barva na kov | asi 10 m² z litru | dvě vrstvy přes základ |
| Penetrace na zdivo | asi 8 m² z litru | zpevní a sjednotí savost podkladu |
| Vápenný nátěr (vápenné mléko) | asi 6 m² z litru | tři až čtyři tenké vrstvy na navlhčený podklad, ne na přímém slunci a pod 5 °C |
| Impregnace betonu a dlažby | asi 5 m² z litru | podle savosti i méně |
Materiály a výpočet hmotnosti
Tahák k tisku: Materiály a výpočet hmotnosti (PDF)
Tabulka: hustota kovů
| Materiál | Hustota | Poznámka |
|---|---|---|
| Konstrukční ocel | 7 850 kg/m³ | – |
| Nerezová ocel | 7 900 kg/m³ | A2; A4 asi 8000 |
| Šedá litina | 7 200 kg/m³ | – |
| Hliník | 2 700 kg/m³ | – |
| Dural (slitina hliníku) | 2 800 kg/m³ | – |
| Mosaz | 8 500 kg/m³ | – |
| Měď | 8 960 kg/m³ | – |
| Bronz | 8 800 kg/m³ | – |
| Zinek | 7 140 kg/m³ | – |
| Olovo | 11 340 kg/m³ | – |
| Titan | 4 500 kg/m³ | – |
Tabulka: hustota plastů
| Materiál | Hustota |
|---|---|
| Polyethylen (PE) | 950 kg/m³ |
| Polypropylen (PP) | 910 kg/m³ |
| PVC tvrdé | 1 400 kg/m³ |
| Polyamid (PA, silon) | 1 140 kg/m³ |
| Plexisklo (PMMA) | 1 190 kg/m³ |
| Polyacetal (POM) | 1 410 kg/m³ |
| Teflon (PTFE) | 2 200 kg/m³ |
Tabulka: dřeviny
| Dřevina | Hustota | Tvrdost | Opracování |
|---|---|---|---|
| Smrk | 470 kg/m³ | měkké | lehké, snadno se opracuje; na soustruhu se snadno trhá, potřebuje ostrý nástroj |
| Jedle | 450 kg/m³ | měkké | podobné smrku, bez pryskyřice |
| Borovice | 520 kg/m³ | měkké | pryskyřičnatá, zanáší brusný papír |
| Modřín | 590 kg/m³ | středně tvrdé | odolný venku, pryskyřičnatý |
| Topol | 450 kg/m³ | měkké | lehký, vláknitý povrch |
| Lípa | 530 kg/m³ | měkké | jemná a stejnorodá, ideální na řezbu a první pokusy na soustruhu |
| Olše | 530 kg/m³ | měkké | dobře se soustruží, na vzduchu zčervená |
| Bříza | 650 kg/m³ | středně tvrdé | houževnatá, dobře se soustruží |
| Třešeň | 600 kg/m³ | středně tvrdé | krásně se soustruží a leští, časem tmavne |
| Ořech | 640 kg/m³ | středně tvrdé | výborně se soustruží, tmavé jádro |
| Javor | 650 kg/m³ | tvrdé | světlý, hladký povrch, vhodný na misky a kuchyňské náčiní |
| Jasan | 690 kg/m³ | tvrdé | houževnatý a pružný, vhodný na násady a rukojeti |
| Dub | 690 kg/m³ | tvrdé | porézní, na soustruhu se může vytrhávat; tříslovina barví ocel do černa |
| Buk | 720 kg/m³ | tvrdé | dobře se soustruží, při sušení praská a kroutí se |
| Hruška | 700 kg/m³ | tvrdé | jemná a stejnorodá, výborná na soustružení |
| Jabloň | 750 kg/m³ | tvrdé | hustá, sklon k praskání při sušení |
| Švestka | 800 kg/m³ | tvrdé | barevné jádro, sklon k praskání |
| Akát | 770 kg/m³ | velmi tvrdé | velmi odolný venku, žlutozelený |
| Habr | 790 kg/m³ | velmi tvrdé | velmi houževnatý, na násady a paličky |
| Olivovník | 900 kg/m³ | velmi tvrdé | hustý a mastný, výrazná kresba |
| Eben | 1 200 kg/m³ | velmi tvrdé | velmi hustý, prach dráždí, pracuj s odsáváním |
| Mahagon | 550 kg/m³ | středně tvrdé | stabilní, dobře se opracuje |
| Teak | 650 kg/m³ | tvrdé | mastný, otupuje nástroje |
| Padouk | 750 kg/m³ | tvrdé | sytě červený, prach barví a dráždí |
| Bubinga | 890 kg/m³ | velmi tvrdé | hustá, výrazná kresba |
Tabulka: zdivo, kámen a stavební materiály
| Materiál | Hustota | Poznámka |
|---|---|---|
| Beton | 2 400 kg/m³ | – |
| Železobeton | 2 500 kg/m³ | – |
| Cihla plná | 1 800 kg/m³ | jako materiál |
| Cihelné bloky děrované | 850 kg/m³ | objemová hmotnost celého bloku |
| Pórobeton (Ytong) | 500 kg/m³ | podle třídy 400 až 600 |
| Vápenopísková cihla | 1 800 kg/m³ | – |
| Cementová malta | 2 000 kg/m³ | – |
| Žula | 2 700 kg/m³ | – |
| Mramor | 2 700 kg/m³ | – |
| Pískovec | 2 300 kg/m³ | – |
| Vápenec | 2 600 kg/m³ | – |
| Břidlice | 2 700 kg/m³ | – |
| Čedič | 2 950 kg/m³ | – |
| Sklo | 2 500 kg/m³ | – |
| Keramická dlažba | 2 200 kg/m³ | – |
| Sádrokarton | 800 kg/m³ | deska 12,5 mm váží asi 10 kg/m² |
| Písek suchý (sypaný) | 1 600 kg/m³ | sypná hmotnost |
| Štěrk (sypaný) | 1 700 kg/m³ | sypná hmotnost |
Hustota dřeva se liší podle stanoviště a vlhkosti až o pětinu. Čerstvě pokácené dřevo je o polovinu i víc těžší než vysušené.
Sušení dřeva
Nářez z tyčí
Nářez počítá s tím, že nejdřív řežeš nejdelší kusy a zbytky používáš na kratší. Šířka řezu je tloušťka pilového listu nebo kotouče, u pásové pily asi 1 až 2 mm, u úhlové brusky a pokosové pily 2 až 3 mm.
Převody jednotek
Tahák k tisku: Převody jednotek (PDF)
Hodnotu můžeš zadat i jako zlomek, například 3/8, nebo celé číslo se zlomkem, například 1 1/4.
Tabulka: zlomky palce po 1/32
| Palce | Milimetry |
|---|---|
| 1/32" | 0,794 mm |
| 1/16" | 1,587 mm |
| 3/32" | 2,381 mm |
| 1/8" | 3,175 mm |
| 5/32" | 3,969 mm |
| 3/16" | 4,762 mm |
| 7/32" | 5,556 mm |
| 1/4" | 6,35 mm |
| 9/32" | 7,144 mm |
| 5/16" | 7,938 mm |
| 11/32" | 8,731 mm |
| 3/8" | 9,525 mm |
| 13/32" | 10,319 mm |
| 7/16" | 11,112 mm |
| 15/32" | 11,906 mm |
| 1/2" | 12,7 mm |
| 17/32" | 13,494 mm |
| 9/16" | 14,287 mm |
| 19/32" | 15,081 mm |
| 5/8" | 15,875 mm |
| 21/32" | 16,669 mm |
| 11/16" | 17,462 mm |
| 23/32" | 18,256 mm |
| 3/4" | 19,05 mm |
| 25/32" | 19,844 mm |
| 13/16" | 20,637 mm |
| 27/32" | 21,431 mm |
| 7/8" | 22,225 mm |
| 29/32" | 23,019 mm |
| 15/16" | 23,812 mm |
| 31/32" | 24,606 mm |
| 1" | 25,4 mm |
Soustružení dřeva
Tahák k tisku: Soustružení dřeva (PDF)
Soustružení dřeva na soustruhu. Závity vřeten najdeš v oddílu Závity, sušení špalků v oddílu Materiály a výpočet hmotnosti a zrnitost brusného papíru v oddílu Otáčky, vrtání a broušení.
Dláta
Tabulka: soustružnická dláta
| Dláto | K čemu | Úhel ostří orientačně |
|---|---|---|
| hrubovací žlábkové dláto | hrubování hranolu na válec mezi hroty; na misky ne, má slabý stopek | 40 až 45° |
| miskové dláto | misky a mísy, vnější i vnitřní tvar, upnutí do sklíčidla nebo na čelní desku | 40 až 60°, s ubroušenými křidélky |
| detailní žlábkové dláto | kuličky, výžlabky a jemné tvary mezi hroty | 30 až 45° |
| šikmý plochý nůž | hladký povrch válců, V zářezy, kuličky; nejhladší řez, ale snadno sekne | 25 až 40° celkem, ostří šikmo asi 20° |
| upichovák | zápichy na průměr, odříznutí hotového kusu | asi 45° |
| škrabka | dočištění vnitřku misek a přechodů; neřeže, škrábe otřepem | 70 až 80°, s otřepem |
Otáčky podle průměru
Pravidlo: průměr v palcích krát otáčky má vyjít 6 000 až 9 000. Odpovídá to obvodové rychlosti asi 8 až 12 metrů za sekundu. Nižší číslo platí pro hrubování a delší kusy, vyšší pro dokončování dobře vyváženého kusu. Nevyvážený nebo prasklý polotovar pouštěj ještě pomaleji, třeba na polovinu.
Tabulka: otáčky podle průměru
| Průměr | Otáčky za minutu |
|---|---|
| 50 mm | 3 000 až 4 500, pokud to stroj dovolí |
| 100 mm | 1 500 až 2 300 |
| 150 mm | 1 000 až 1 500 |
| 200 mm | 750 až 1 150 |
| 250 mm | 600 až 900 |
| 300 mm | 500 až 750 |
| 400 mm | 380 až 570 |
Upínání a práce
- Mezi hroty: unášeč (trn) ve vřetenu, otočný hrot v koníku. Pro válce, nohy stolů, rukojeti.
- Čelní deska: kus se přišroubuje, spolehlivé pro velké a nevyvážené polotovary misek.
- Čtyřčelisťové sklíčidlo: upíná se za čep (vnější upnutí) nebo do zahloubení (rozevřením čelistí). Čep musí mít tvar odpovídající čelistem, jinak kus vypadne.
- Opěrka nástroje: co nejblíž k obrobku, asi 5 mm, výška tak, aby ostří řezalo zhruba na ose nebo mírně nad ní. Před zapnutím protoč kus rukou, aby o opěrku nezavadil.
- Řez: dláto se opírá o opěrku, hřbet ostří se nejdřív přiloží (fazeta jede po dřevě) a pak se pomalu zvedá rukojeť, až začne řezat. Řeže se z kopce, od většího průměru k menšímu, po směru vláken.
- Broušení na soustruhu: otáčky asi na polovinu, papír pod osou obrobku a stále v pohybu. Nakonec podélně s vypnutým strojem, aby zmizely kroužky.
Tabulka: povrchové úpravy
| Úprava | Vlastnosti | Použití |
|---|---|---|
| lněný nebo tungový olej | vsákne se, zvýrazní kresbu, schne dny, opakovat ve více vrstvách | misky, rukojeti, dekorace |
| dánský olej | olej s pryskyřicí, schne rychleji, mírný lesk | běžné výrobky |
| minerální (parafínový) olej a včelí vosk | nezávadné, malá ochrana, časem obnovit | prkénka a misky na jídlo |
| karnaubský vosk | tvrdý lesk, vleští se za běhu hadříkem | dekorativní výrobky |
| šelak, leštěnka na soustruh | schne během minut, lesk třením za běhu | pera, drobnosti, rychlá úprava |
| lak | nejodolnější, ale méně přirozený | výrobky do vlhka a k častému používání |
Hadry nasáklé lněným olejem se mohou samy vznítit. Rozlož je venku k proschnutí nebo je dej do nádoby s vodou.
Bezpečnost
- Ochrana: obličejový štít, ne jen brýle. Žádné rukavice, volné rukávy ani šperky.
- Polotovar: bez trhlin a suků, které by se mohly utrhnout. Mokré dřevo z kmene je těžší a hůř vyvážené.
- Spuštění: před zapnutím nastav nejnižší otáčky, utáhni opěrku i koník a stůj mimo rovinu otáčení, dokud se kus neroztočí.
- Prach: odsávání a respirátor. Prach exotických dřevin a dubu dráždí dýchací cesty.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení. Všechny otázky najdeš i ve zkoušení Vyzkoušej mě.
Které dláto se nesmí používat na misky?
Hrubovací žlábkové dláto. Má slabý stopek a při práci na čelní straně misky by se mohlo zlomit.
Jaké otáčky jsou vhodné pro misku o průměru 250 mm?
Asi 600 až 900 za minutu, nevyvážený polotovar pomaleji.
Jak daleko má být opěrka od obrobku?
Co nejblíž, asi 5 mm, a před zapnutím je potřeba kus protočit rukou.
Proč se řeže z kopce?
Řez po směru vláken od většího průměru k menšímu dává hladký povrch a dřevo se netrhá.
Čím ošetřit misku na jídlo?
Minerálním olejem a včelím voskem, případně lněným olejem po úplném vytvrzení.
Proč jsou nebezpečné hadry od lněného oleje?
Olej při schnutí hřeje a zmuchlané hadry se mohou samy vznítit.
Kamenivo, kámen a dlažba
Tahák k tisku: Kamenivo, kámen a dlažba (PDF)
Doplněk k oddílu Stavba a zahrada, kde je kalkulačka dlažby a výkopu a skladba dlážděné cesty.
Tabulka: frakce kameniva
| Frakce | Co to je | Použití |
|---|---|---|
| 0–2 a 0–4 | písek | spárování dlažby, malty, betony, pískoviště |
| 2–4 a 4–8 | drť (drcené kamenivo) | lože pod dlažbu, stahuje se latí do roviny |
| 8–16 | drcené nebo těžené kamenivo | beton, drenážní vrstvy, okapové chodníčky |
| 16–32 | štěrk | drenáže, zásyp kolem trubek, podkladní vrstvy |
| 32–63 | hrubý štěrk | spodní nosné vrstvy pod pojezdové plochy |
| 0–32 a 0–63 | štěrkodrť (směs všech velikostí) | nosná vrstva pod dlažbu, nejlépe se zhutní |
- Proč štěrkodrť: směs drobných i velkých zrn vyplní mezery a po zhutnění drží jako jeden celek. Čistá frakce 16–32 se nezhutní, zrna se o sebe jen opírají, ale dobře propouští vodu.
- Hutnění: po vrstvách asi 10 cm, vibrační deskou několika přejezdy. Kamenivo má být mírně vlhké, suché i rozbahněné se hutní špatně. Po zhutnění klesne objem asi o 20 až 30 %.
- Hmotnost: písek a štěrk váží zhruba 1,5 až 1,7 tuny na kubík, jedna tuna je tedy asi 0,6 m³.
- Obrubníky: do betonového lože s opěrou z betonu na vnější straně, aby se dlažba nerozjížděla. Obrubník se klade dřív než dlažba.
- Lože: drť 4–8 v tloušťce 3 až 4 cm, jen stáhnout latí po vodicích trubkách, nehutnit a pak po něm nechodit.
- Spárování: zametat suchým pískem 0–2 nebo 0–4 a pak dlažbu zavibrovat přes gumovou podložku. Polymerní písek po zvlhčení ztvrdne a omezí plevel. U přírodního kamene i malta, ale ta praská, když se podklad pohne.
- Spád: 1,5 až 2 % od domu, aby voda odtékala. Spád spočítáš v oddílu Stavba a zahrada.
Tabulka: přírodní kámen
| Kámen | Vlastnosti | Použití |
|---|---|---|
| žula | velmi tvrdá, mrazuvzdorná, nenasákavá | kostky, obrubníky, schody, pojezdové plochy |
| čedič | tvrdý, tmavý, po dešti kluzký | kostky, mozaika, štěrk |
| porfyr | tvrdý, červenohnědý, drsný | kostky, štípané desky |
| rula a břidlice | štípe se na desky | šlapáky, obklady, střešní krytina u břidlice |
| pískovec | měkčí, nasákavý, dobře se opracuje | zídky, obklady, okrasné prvky; na pojezd ne |
| vápenec a mramor | měkčí, nesnáší kyseliny a posypovou sůl | obklady, dekorace, interiér |
Tabulka: spotřeba kostek
| Velikost kostky | Kusů na m² |
|---|---|
| 4/6 cm (mozaika) | asi 250 až 300 |
| 8/10 cm | asi 100 |
| 10/12 cm | asi 70 až 80 |
| 15/17 cm | asi 35 |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení. Všechny otázky najdeš i ve zkoušení Vyzkoušej mě.
Proč se pod dlažbu dává štěrkodrť a ne čistý štěrk?
Štěrkodrť obsahuje zrna všech velikostí, mezery se vyplní a po zhutnění drží pevně. Čistý štěrk se nezhutní.
Jak silné vrstvy se hutní?
Asi po 10 cm, vibrační deskou, kamenivo mírně vlhké.
Z čeho se dělá lože pod dlažbu?
Z drtě 4–8 v tloušťce 3 až 4 cm, jen se stáhne latí a nehutní.
Jaký spád má mít terasa u domu?
1,5 až 2 % směrem od domu.
Proč pískovec nepatří na příjezdovou cestu?
Je měkčí a nasákavý, pod autem a mrazem by se rozpadal.
Kolik kubíků je tuna písku?
Asi 0,6 m³.
Lepidla a tmely
Tahák k tisku: Lepidla a tmely (PDF)
Které lepidlo a tmel na co. Vždy platí návod na obalu, hlavně doba vytvrzení a teplota zpracování.
Tabulka: lepidla
| Lepidlo | Vlastnosti | Na co |
|---|---|---|
| disperzní lepidlo na dřevo D2 | bílé, zaschne průhledně, nesnese vlhko | nábytek a dřevo v interiéru |
| disperzní lepidlo D3 | odolá krátkodobé vlhkosti | kuchyně, koupelny, venku pod střechou |
| lepidlo D4 nebo polyuretanové | odolá trvalé vlhkosti; PU při vytvrzení pění a potřebuje vlhkost | venkovní dřevo, zahradní nábytek |
| epoxid (dvousložkový) | velmi pevný, vyplní mezeru, lepí kov, keramiku, kámen | opravy kovu, zalití, lepení různých materiálů |
| kyanoakrylát (vteřinové) | tuhne za sekundy, nevyplní mezeru, křehký | drobné hladké díly, rychlé opravy |
| kontaktní lepidlo | natřít obě plochy, nechat zavadnout, pak silně přitlačit, drží hned | pryž, kůže, korek, lamino na desky |
| montážní lepidlo (MS polymer) | lepí i těsní, drží i na vlhkém podkladu, pružné | lišty, obklady, kov na zdivo, venku |
| tavné lepidlo | z pistole, tuhne vychladnutím, slabší | provizorní a drobné spoje, modelářství |
| kostní klih | vratný teplem a vodou | restaurování starého nábytku |
Tabulka: tmely
| Tmel | Vlastnosti | Použití |
|---|---|---|
| silikon sanitární (acetátový) | pružný, voděodolný, nejde přetřít, voní octem, napadá kov a kámen | vany, sprchy, obklady |
| silikon neutrální | pružný, nenapadá kov ani kámen | okna, kov, přírodní kámen |
| akrylový tmel | jde přetřít, méně pružný, na suchá místa | praskliny ve zdi, spáry u zárubní a lišt |
| polyuretanový tmel | pružný, přetíratelný, pevný | dilatační spáry v betonu, venku |
| MS polymer | pružný, přetíratelný, lepí i na vlhko | univerzální, venku i uvnitř |
| lněný sklenářský tmel | tradiční, tvrdne pomalu, natírá se | zasklení starých dřevěných oken |
- Příprava: plochy čisté, suché a odmaštěné, hladké plochy zdrsnit. Mastnota a prach jsou nejčastější příčina, proč spoj nedrží.
- Přítlak a čas: spoje dřeva se svírají svěrkami, dokud lepidlo neztuhne, obvykle 20 až 60 minut, plnou pevnost mají až za den. Vyteklé lepidlo setři hned vlhkým hadrem.
- Otevřená doba: čas, za který se díly musí spojit, než lepidlo zavadne. U epoxidu se udává jako doba zpracovatelnosti.
- Teplota: většina lepidel a tmelů se zpracovává nad 5 až 10 °C.
- Spára tmelu: tmel drží jen na dvou bocích spáry, ne na dně. Hlubokou spáru vyplň nejdřív provazcem z pěny.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení. Všechny otázky najdeš i ve zkoušení Vyzkoušej mě.
Jaké lepidlo na dřevo použít venku na lavičku?
Odolné trvalé vlhkosti, tedy D4 nebo polyuretanové.
Proč nedát sanitární silikon na mramorový parapet?
Acetátový silikon uvolňuje kyselinu, která napadá kámen a kov. Na kámen patří neutrální silikon.
Čím vyplnit prasklinu ve zdi, která se bude malovat?
Akrylovým tmelem, silikon přetřít nejde.
Jak se lepí kontaktním lepidlem?
Natřít obě plochy, nechat zavadnout podle návodu a pak díly silně přitlačit.
Proč vteřinové lepidlo nedrží na hrubé spáře?
Nevyplňuje mezery, lepí jen přesně dosedající hladké plochy.
Co je nejčastější příčinou, že lepený spoj nedrží?
Nečistý, mastný nebo prašný povrch.
Koroze a spojování kovů
Tahák k tisku: Koroze a spojování kovů (PDF)
Když se dva různé kovy dotýkají a přijde k nim vlhkost, vznikne galvanický článek a méně ušlechtilý kov rychle koroduje. Tomu se říká galvanická (kontaktní) koroze.
Tabulka: galvanická řada kovů
| Pořadí | Kov |
|---|---|
| 1 | zlato, stříbro |
| 2 | nerezová ocel (pasivní povrch) |
| 3 | měď, bronz, mosaz |
| 4 | cín, olovo |
| 5 | ocel a litina |
| 6 | hliník a jeho slitiny |
| 7 | zinek a pozinkovaná ocel |
| 8 | hořčík |
Čím dál jsou kovy od sebe v řadě, tím rychleji koroduje ten níž položený. Nejhorší je, když má méně ušlechtilý kov malou plochu a ušlechtilý velkou, například ocelový šroub v měděném plechu.
Tabulka: problémové dvojice kovů
| Dvojice | Co se stane | Co dělat |
|---|---|---|
| hliník a měď | hliník rychle koroduje | nespojovat, nebo oddělit izolační podložkou |
| pozinkovaný plech a měď | voda stékající z mědi rozežere zinek, typicky u okapů | nekombinovat, voda nesmí téct z mědi na zinek |
| pozinkovaný plech a nerez | zinek kolem nerezových šroubů koroduje | nerez jen v malé ploše, s podložkou z plastu nebo pryže |
| hliník a nerezové šrouby | přijatelné, když je šroub malý a plocha hliníku velká | podložky, montážní pasta, nenechat stát vodu |
| ocel a měď nebo mosaz | ocel koroduje | izolovat, natřít, mosazné šroubení na ocelovou trubku přes izolační přechod |
| nerez a obyčejná ocel | na nerezu vznikne rez z otěru oceli | na nerez nepoužívat ocelové kartáče ani brusné kotouče od oceli |
Ochrana proti korozi
- Žárové zinkování: ponoření do roztaveného zinku, vrstva asi 50 až 100 µm, venku vydrží desítky let. Zinek chrání ocel i v místě škrábnutí, protože koroduje přednostně.
- Galvanické zinkování: tenká lesklá vrstva, typicky na šroubech, do interiéru a pod střechu.
- Nátěr: očistit od rzi a mastnoty, antikorozní základ a vrchní barva. Rez se musí odstranit, nátěr na rez jen zpomalí.
- Prášková barva (komaxit): vypaluje se v peci, odolná a hezká, používá se na zábradlí a kovový nábytek.
- Obětovaná anoda: kus zinku nebo hořčíku, který koroduje místo chráněné součásti. Proto má bojler hořčíkovou anodu, kterou je potřeba po několika letech vyměnit.
- Konzervace: olej, vosk nebo konzervační sprej na nářadí a obrobené plochy.
- Nerez není nerezavějící všude: napadají ji chloridy (mořská voda, posypová sůl, bazén) a štěrbiny, kde nemá přístup vzduch.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení. Všechny otázky najdeš i ve zkoušení Vyzkoušej mě.
Proč se nesmí spojovat hliník s mědí?
Ve vlhku vznikne galvanický článek a hliník rychle zkoroduje.
Který kov koroduje, když se spojí ocel a měď?
Ocel, protože je v galvanické řadě níž.
Proč nesmí stékat voda z měděné střechy na pozinkovaný okap?
Rozpuštěná měď na zinku vytvoří články a zinek se rychle rozežere.
Proč má bojler hořčíkovou anodu?
Hořčík koroduje přednostně a chrání tím nádrž. Po několika letech se musí vyměnit.
Proč se na nerez nepoužívá ocelový kartáč?
Otěr obyčejné oceli na nerezu zrezaví a založí korozi.
Proč chrání zinek ocel i v místě škrábnutí?
Zinek je méně ušlechtilý, koroduje přednostně a ocel tím chrání.
Ostření nástrojů
Tahák k tisku: Ostření nástrojů (PDF)
Úhel ostří je úhel, který svírají obě plochy břitu. Menší úhel řeže lépe, ale rychleji se otupí a vylomí. Hodnoty jsou orientační.
Tabulka: úhly ostří
| Nástroj | Úhel | Poznámka |
|---|---|---|
| dláto na dřevo | 25°, obtáhnout na 30° | druhá úzká plocha (mikrofazeta) zrychlí obtahování |
| nůž do hoblíku | 25°, obtáhnout na 30° | na tvrdé dřevo až 35° |
| nože hoblovky a srovnávačky | asi 35 až 40° | brousí se v přípravku, obě strany hřídele stejně |
| kuchyňský nůž | 15 až 20° na každou stranu | japonské nože spíš 15°, evropské 20° |
| kapesní a lovecký nůž | 20 až 25° na každou stranu | |
| sekera | asi 25 až 30° celkem, štípací víc | ostří mírně vypouklé |
| vrták do kovu | vrcholový úhel 118°, hřbet 8 až 12° | obě ostří stejně dlouhá, jinak vrtá větší díru |
| sekáč na kov | 50 až 70° podle materiálu | viz oddíl Ruční zpracování kovů |
| řetěz motorové pily | obvykle 30° | pilník podle rozteče řetězu, údaj je v návodu a na vodicí liště |
Tabulka: zrnitost brusných kamenů
| Zrnitost | Použití |
|---|---|
| 220 až 400 | hrubý: oprava vylomeného ostří, změna úhlu |
| 800 až 1 000 | střední: běžné ostření |
| 3 000 až 6 000 | jemný: dokončení, ostrý hladký břit |
| 8 000 a víc | leštění do zrcadla |
- Postup: na hrubším kameni brus, dokud se na druhé straně neobjeví po celé délce ostří jemný otřep. Pak jemnější kámen, otřep se odstraní tahy z druhé strany a nakonec obtažení na koženém řemeni s pastou.
- Stálý úhel: největší chyba je kolébání rukou. Pomůže vodítko nebo přípravek, který drží nástroj ve stejném úhlu.
- Nepřehřát: na rychlé brusce se ostří snadno rozpálí do modra a tím se popustí a změkne. Často chladit ve vodě, nejlépe brousit na pomaluběžné brusce s vodou.
- Kameny: vodní kameny se před broušením namáčejí a časem se vyrovnávají na rovné desce. Olejové kameny se mažou olejem. Diamantové desky jsou rovné stále.
- Zkouška ostrosti: ostrý nástroj se na hraně nehtu zachytí a neklouže, tupé ostří se na světle leskne jako tenká čárka.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení. Všechny otázky najdeš i ve zkoušení Vyzkoušej mě.
Jaký úhel ostří má dláto na dřevo?
Asi 25°, obtáhnout na 30°.
Podle čeho poznáš, že je brus hotový a můžeš na jemnější kámen?
Na druhé straně ostří se po celé délce objeví jemný otřep.
Proč nesmí ostří při broušení zmodrat?
Modrá barva znamená asi 300 °C, ocel se popustí a změkne.
Proč vrtá vrták větší díru, než má?
Ostří jsou nestejně dlouhá nebo nesouměrně nabroušená.
Jaký úhel ostří má kuchyňský nůž?
15 až 20° na každou stranu.
K čemu slouží kožený řemen s pastou?
Obtažení ostří: odstraní poslední otřep a vyleští břit.
Elektřina v dílně
Tahák k tisku: Elektřina v dílně (PDF)
Orientační údaje pro bezpečné používání nářadí. Zásahy do pevné elektroinstalace, zásuvek a rozvaděče smí dělat jen elektrikář s oprávněním.
- Napětí: běžná zásuvka 230 V, jedna fáze. Třífázová zásuvka 400 V (červená, CEE) pro silnější stroje, modrá CEE zásuvka je 230 V.
- Výkon a proud: výkon je napětí krát proud. Na 230 V odebírá spotřebič 2,3 kW asi 10 A. Zásuvkový okruh s jističem 16 A unese asi 3,6 kW dohromady.
- Jistič: chrání vedení před přetížením a zkratem. Charakteristika B pro běžné zásuvky, C pro motory s velkým záběrovým proudem, aby jistič nevypadával při rozběhu.
- Proudový chránič: vypne při úniku proudu do země, typicky 30 mA, a chrání člověka před úrazem. V dílně a venku je nutnost. Tlačítkem T se pravidelně zkouší, jak často, uvádí výrobce.
- Buben s kabelem: kabel vždy celý rozmotej. Navinutý se při větším odběru zahřívá a může se roztavit izolace. Na bubnu bývají uvedené dva výkony: navinutý a rozvinutý.
- Barvy vodičů: hnědá, černá nebo šedá je fáze, modrá je nulový vodič, zelenožlutá ochranný vodič.
Tabulka: průřez prodlužovacího kabelu
| Délka | Do 10 A (2,3 kW) | Do 16 A (3,6 kW) |
|---|---|---|
| do 10 m | 1,5 mm² | 1,5 mm² |
| 10 až 25 m | 1,5 mm² | 2,5 mm² |
| 25 až 50 m | 2,5 mm² | 4 mm² |
Tabulka: krytí IP
| Krytí | Význam | Kde |
|---|---|---|
| IP20 | ochrana před dotykem prsty, bez ochrany proti vodě | suché vnitřní prostory |
| IP44 | drobné předměty a stříkající voda | venkovní zásuvka s víčkem, koupelna |
| IP54 | prach v omezené míře a stříkající voda | dílna, nářadí, venkovní svítidla |
| IP65 | prachotěsné, tryskající voda | venku na dešti, myté prostory |
| IP67 | prachotěsné, krátkodobé ponoření | zahradní svítidla, čerpadla u vody |
| IP68 | trvalé ponoření podle údaje výrobce | ponorná čerpadla |
Tabulka: třídy ochrany nářadí
| Třída | Jak chrání | Poznáš podle |
|---|---|---|
| I | kovové části jsou spojené s ochranným vodičem | vidlice s ochranným kontaktem, kovový kryt |
| II | dvojitá nebo zesílená izolace | značka dvou čtverců v sobě, plochá vidlice bez ochranného kontaktu |
| III | bezpečně malé napětí | akumulátorové nářadí, nabíječky na malé napětí |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení. Všechny otázky najdeš i ve zkoušení Vyzkoušej mě.
Proč se musí buben s kabelem rozmotat celý?
Navinutý kabel se při odběru zahřívá a může se roztavit izolace.
Jaký průřez kabelu potřebuješ na 30 m pro svářečku s odběrem 16 A?
4 mm².
Jaký je rozdíl mezi jističem a proudovým chráničem?
Jistič chrání vedení před přetížením a zkratem, chránič chrání člověka tím, že vypne při úniku proudu.
Co znamená krytí IP44?
Ochrana před drobnými předměty a stříkající vodou, například venkovní zásuvka s víčkem.
Jak poznáš nářadí s dvojitou izolací?
Má značku dvou čtverců v sobě a vidlici bez ochranného kontaktu.
Jakou barvu má ochranný vodič?
Zelenožlutou.
Slovník dílenské hantýrky
Tahák k tisku: Slovník dílenské hantýrky (PDF)
Hovorové názvy, které se v dílnách používají, a jejich odborné názvy. Většina pochází z němčiny. Rychlé hledání nahoře rozumí i těmto slovům.
Tabulka: dílenská hantýrka
| Hovorově | Odborně | Poznámka |
|---|---|---|
| šuplera | posuvné měřidlo | z němčiny Schublehre |
| flexa, flexka | úhlová bruska | podle značky Flex |
| imbus | klíč na vnitřní šestihran, šroub s vnitřním šestihranem | z německé zkratky Inbus, Innensechskant Bauer und Schaurte |
| gola | nástrčný klíč s ráčnou, sada ořechů | |
| francouzák | nastavitelný (francouzský) klíč | |
| hasák | trubkový (instalatérský) klíč | |
| fajfka | nástrčný klíč tvaru L | |
| šraubštak | svěrák | z němčiny Schraubstock |
| ponk | pracovní stůl | z němčiny Bank |
| vercajk | nářadí | z němčiny Werkzeug |
| šajba | podložka | z němčiny Scheibe |
| štangle | tyč | z němčiny Stange |
| vinkl | úhelník | z němčiny Winkel |
| šmirgl, šmirglpapír | brusný papír | z němčiny Schmirgel |
| šlajfka, šlajfovat | bruska, brousit | z němčiny schleifen |
| fuksšvanc | ocaska, ruční pila na dřevo | z němčiny Fuchsschwanz, liščí ocas |
| cvikačky | štípací kleště | |
| kombinačky | kombinované kleště | |
| hever | zvedák | |
| durchšlák | průbojník | z němčiny Durchschlag |
| bormašina | vrtačka | z němčiny Bohrmaschine |
| trafo | transformátorová svářečka | |
| autogen | svařování a řezání plamenem | |
| flaška | tlaková láhev na plyn | |
| šponovat | napínat, upínat | z němčiny spannen |
| šrot | kovový odpad |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení. Všechny otázky najdeš i ve zkoušení Vyzkoušej mě.
Co je šuplera?
Posuvné měřidlo.
Jak se odborně řekne flexa?
Úhlová bruska.
Co je šraubštak?
Svěrák.
Co je durchšlák?
Průbojník.
Co znamená vinkl?
Úhelník.
Co je fuksšvanc?
Ocaska, ruční pila na dřevo.
Oceli a kovy
Tahák k tisku: Oceli a kovy (PDF)
Učivo strojírenské technologie o kovech. Ve Škodě i v učebnicích SOU se používalo české číselné značení ocelí podle ČSN, normy řady 41 (pětimístné číslo, například 11 373 podle ČSN 41 1373). Dnes se v Evropě značí podle normy EN 10027 (například S235JR). Hodnoty jsou orientační, přesné údaje dává materiálový list.
Od rudy k oceli
- Surové železo: vyrábí se ve vysoké peci z železné rudy, koksu a vápence. Obsahuje asi 3 až 4 % uhlíku a je křehké.
- Ocel: slitina železa s uhlíkem do asi 2,14 %. Vyrábí se zkujňováním surového železa v kyslíkovém konvertoru nebo tavením šrotu v elektrické obloukové peci. Ocel je tvárná, dá se kovat, válcovat a svařovat.
- Litina: slitina železa s uhlíkem nad 2,14 %. Netváří se, ale výborně se odlévá. Šedá litina je křehká a dobře tlumí chvění.
- Vliv uhlíku: čím víc uhlíku, tím je ocel pevnější a tvrdší, ale méně tažná a hůř se svařuje. Ocel do asi 0,25 % uhlíku se svařuje bez potíží, nad 0,35 % je potřeba předehřev.
Vlastnosti kovů
- Fyzikální: hustota, teplota tání, tepelná a elektrická vodivost, tepelná roztažnost, magnetičnost.
- Mechanické: pevnost, pružnost, tvrdost, houževnatost, tažnost a odolnost proti únavě.
- Technologické: tvárnost, svařitelnost, obrobitelnost, slévatelnost a kalitelnost.
- Chemické: odolnost proti korozi a proti působení chemikálií a vysokých teplot.
Tabulka: třídy ocelí podle ČSN
| Třída | Druh oceli | Příklady |
|---|---|---|
| 10 | konstrukční oceli obvyklé jakosti, zaručují se hlavně mechanické vlastnosti | – |
| 11 | konstrukční nelegované oceli obvyklé jakosti | 11 373, 11 500, 11 523, 11 600 |
| 12 | nelegované ušlechtilé oceli k zušlechťování a cementování | 12 010, 12 050, 12 060 |
| 13 | oceli legované manganem a křemíkem | – |
| 14 | oceli legované chromem, chromem a manganem nebo chromem a hliníkem | 14 109, 14 220 |
| 15 | oceli legované chromem s molybdenem nebo vanadem | 15 142, 15 260 |
| 16 | oceli legované chromem a niklem | – |
| 17 | korozivzdorné a žáruvzdorné oceli | 17 240 |
| 19 | nástrojové oceli | 19 191, 19 436, 19 830 |
U tříd 11 udává třetí a čtvrtá číslice přibližně nejmenší pevnost v tahu v desítkách MPa (11 373 asi 370 MPa), u třídy 12 přibližně obsah uhlíku v setinách procenta (12 050 asi 0,5 % uhlíku). Číslice za tečkou, třeba 12 050.1, označuje stav tepelného zpracování.
Tabulka: staré a nové značení ocelí
| ČSN | EN | Použití |
|---|---|---|
| 11 373 | S235JR | nejběžnější konstrukční ocel: profily, plechy, svařované konstrukce, zábradlí |
| 11 523 | S355J2 | pevnější konstrukční ocel: nosné konstrukce, jeřáby, mosty |
| 11 500 | E295 | hřídele, čepy a méně namáhané strojní součásti |
| 11 600 | E335 | více namáhané strojní součásti, pera, klíny |
| 12 010 | C10 | cementační ocel na drobné součásti s tvrdým povrchem |
| 12 050 | C45 | nejběžnější ocel k zušlechťování: hřídele, ozubená kola, čepy |
| 12 060 | C55 | namáhanější součásti, kola, čepy |
| 14 109 | 100Cr6 | valivá ložiska, kuličky, měřidla |
| 14 220 | 16MnCr5 | cementovaná ozubená kola a hřídele |
| 15 142 | 42CrMo4 | vysoce namáhané zušlechtěné hřídele, šrouby, ojnice |
| 15 260 | 51CrV4 | pružiny a listová pera |
| 17 240 | X5CrNi18-10 (1.4301) | nerez 18/8: potravinářství, zábradlí, nádrže |
| 19 191 | C105U | uhlíková nástrojová ocel: sekáče, důlčíky, ruční nástroje |
| 19 436 | X210Cr12 | střižné a lisovací nástroje |
| 19 830 | HS6-5-2 | rychlořezná ocel: vrtáky, závitníky, frézy |
Tabulka: jak číst evropské značení
| Značka | Význam | Příklad |
|---|---|---|
| S | konstrukční ocel, číslo je nejmenší mez kluzu v MPa | S235JR: mez kluzu 235 MPa, JR znamená zkoušku houževnatosti při 20 °C |
| E | ocel na strojní součásti, číslo je mez kluzu v MPa | E295 |
| C | nelegovaná ocel, číslo je obsah uhlíku ve stotinách procenta | C45: asi 0,45 % uhlíku |
| nízkolegovaná ocel | číslo je uhlík ve stotinách procenta, za značkami prvků je jejich obsah násobený: Cr, Co, Mn, Ni, Si a W krát 4, Mo, V, Cu, Ti a Al krát 10 | 42CrMo4: 0,42 % uhlíku, asi 1 % chromu a trochu molybdenu |
| X | vysokolegovaná ocel, za prvky jsou přímo procenta | X5CrNi18-10: 0,05 % uhlíku, 18 % chromu, 10 % niklu |
| HS | rychlořezná ocel, čísla jsou procenta wolframu, molybdenu, vanadu a kobaltu | HS6-5-2: 6 % W, 5 % Mo, 2 % V |
Tabulka: litiny a barevné kovy
| Materiál | Značení | Vlastnosti a použití |
|---|---|---|
| šedá litina | EN-GJL-200, číslo je pevnost v tahu v MPa | grafit v lupíncích, křehká, dobře tlumí chvění: lože strojů, skříně převodovek |
| tvárná litina | EN-GJS-400-15, pevnost a tažnost v procentech | grafit v kuličkách, houževnatější: klikové hřídele, armatury |
| hliník a jeho slitiny | EN AW-6060 (AlMgSi), EN AW-5754 (AlMg3) | lehké, odolné proti korozi: profily, plechy, odlitky |
| měď | Cu-ETP | výborná elektrická a tepelná vodivost: vodiče, trubky |
| mosaz | CuZn37, automatová CuZn39Pb3 | slitina mědi a zinku: armatury, soustružené součástky |
| bronz | cínový CuSn8, hliníkový CuAl10Fe3 | slitina mědi s cínem nebo hliníkem: kluzná pouzdra, šneková kola |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Jaký je rozdíl mezi ocelí a litinou?
Ocel má do asi 2,14 % uhlíku, je tvárná a dá se kovat a svařovat. Litina má uhlíku víc, netváří se, ale dobře se odlévá a šedá litina je křehká.
Co znamená označení S235JR?
Konstrukční ocel s nejmenší mezí kluzu 235 MPa, houževnatost zkoušená při 20 °C. Ve staré ČSN je to 11 373.
Kolik uhlíku má ocel C45, tedy 12 050?
Asi 0,45 %. Je to nejběžnější ocel k zušlechťování.
Co znamená nerez 18/8?
Korozivzdorná ocel s asi 18 % chromu a 8 až 10 % niklu, v ČSN 17 240, podle EN X5CrNi18-10.
Do které třídy ČSN patří nástrojové oceli?
Do třídy 19, například uhlíková 19 191 nebo rychlořezná 19 830.
Proč se ocel s vyšším obsahem uhlíku hůř svařuje?
V okolí svaru se při rychlém ochlazení zakalí, je tvrdá a křehká a mohou v ní vzniknout trhliny. Proto se předehřívá.
Tepelné zpracování
Tahák k tisku: Tepelné zpracování (PDF)
Tepelné zpracování mění vlastnosti oceli ohřevem na určitou teplotu, výdrží na ní a předepsaným ochlazením. Teploty v tabulkách jsou orientační, pro konkrétní ocel platí materiálový list.
Základní pojmy
- Struktury oceli: ferit je měkký a tvárný, cementit tvrdý a křehký, perlit je jejich směs. Austenit vzniká ohřevem nad přeměnovou teplotu. Martenzit vzniká rychlým ochlazením austenitu a je velmi tvrdý.
- Přeměnové teploty: Ac1 je asi 723 °C, nad ní se začíná tvořit austenit. Ac3 je teplota, nad kterou je ocel celá austenitická, u oceli C45 asi 780 °C.
- Kalitelnost: ocel se dá zakalit zhruba od 0,35 % uhlíku. Prokalitelnost říká, do jaké hloubky se zakalí. Legované oceli se prokalí hlouběji.
- Kalicí prostředí: voda ochlazuje nejrychleji, ale hrozí trhliny a deformace. Olej je mírnější. Vysokolegované oceli se kalí na vzduchu.
Tabulka: druhy tepelného zpracování
| Způsob | Teplota | Ochlazení | K čemu slouží |
|---|---|---|---|
| žíhání ke snížení pnutí | 550 až 650 °C | pomalu v peci | odstraní pnutí po svařování, rovnání a hrubém obrábění |
| žíhání na měkko | 680 až 720 °C | velmi pomalu v peci | změkčí ocel, aby se dala dobře obrábět a tvářet |
| normalizační žíhání | 30 až 50 °C nad Ac3, u C45 asi 840 až 880 °C | na klidném vzduchu | zjemní a sjednotí zrno, například po kování nebo svařování |
| rekrystalizační žíhání | 550 až 700 °C | pomalu | obnoví tvárnost po tváření za studena |
| kalení | nad Ac3, u C45 asi 820 až 860 °C, u 19 191 asi 770 až 800 °C | rychle ve vodě, v oleji nebo na vzduchu podle oceli | vznikne martenzit, ocel je tvrdá, ale křehká |
| popouštění nízké | 150 až 250 °C | na vzduchu | sníží pnutí a křehkost, tvrdost téměř zůstane: nástroje |
| popouštění vysoké | 500 až 650 °C | na vzduchu | s kalením tvoří zušlechťování: pevnost a houževnatost, hřídele |
| cementace | 880 až 950 °C v prostředí bohatém na uhlík, potom kalení | podle následného kalení | povrch se nasytí uhlíkem a zakalí, jádro zůstane houževnaté; pro oceli do asi 0,2 % uhlíku |
| nitridace | 500 až 550 °C v dusíku nebo čpavku | pomalu | velmi tvrdý tenký povrch bez kalení a s malými deformacemi |
| povrchové kalení | rychlý ohřev povrchu indukcí nebo plamenem | vodní sprchou | zakalí jen povrch: vodicí plochy, čepy, zuby kol |
Tabulka: barvy popouštění
| Teplota | Barva | Typické nástroje |
|---|---|---|
| 200 °C | bledě žlutá | rydla, škrabky, měřidla |
| 220 °C | světle žlutá, slámová | rydla, soustružnické nože z nástrojové oceli |
| 240 °C | tmavě žlutá, zlatá | výstružníky, frézy |
| 255 °C | hnědá | závitníky, střižné nástroje, dláta |
| 265 °C | hnědočervená | razníky |
| 275 °C | purpurová | sekáče, nože na dřevo |
| 285 °C | fialová | sekáče, důlčíky |
| 295 °C | tmavě modrá | pružiny, šroubováky |
| 315 °C | světle modrá | pružiny, pily |
| 330 °C | šedá | nad touto teplotou barvy už nic neříkají |
Tabulka: barvy žáru
| Teplota | Barva |
|---|---|
| 550 °C | tmavě hnědá, sotva viditelná |
| 630 °C | hnědočervená |
| 680 °C | tmavě červená |
| 740 °C | tmavě třešňová |
| 780 °C | třešňově červená |
| 810 °C | světle třešňová |
| 850 °C | světle červená |
| 900 °C | jasně červená |
| 950 °C | oranžová |
| 1 000 °C | žlutooranžová |
| 1 100 °C | žlutá |
| 1 200 °C | světle žlutá |
| 1 300 °C | bílá |
Barvy jsou orientační, záleží na osvětlení. Za tmy se žár jeví světlejší, na přímém slunci tmavší.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Co je zušlechťování?
Kalení s následným vysokým popouštěním na 500 až 650 °C. Ocel získá vysokou pevnost a zároveň houževnatost.
Proč se ocel po kalení popouští?
Zakalená ocel je křehká a plná pnutí. Popouštění pnutí sníží a zlepší houževnatost.
Kterou ocel lze cementovat?
Ocel s nízkým obsahem uhlíku, do asi 0,2 %, například 12 010 nebo 14 220. Povrch se nasytí uhlíkem a potom zakalí.
Jakou barvu má ocel popuštěná asi na 300 °C a co se tak popouští?
Modrou. Tak se popouštějí pružiny a šroubováky.
Proč nekalit ve vodě ocel, která má předepsaný olej?
Voda ochlazuje příliš rychle a součást by mohla prasknout nebo se zkroutit.
K čemu slouží žíhání na měkko?
Ocel změkne, aby se dala snadno obrábět nebo tvářet.
Tolerance, uložení a drsnost
Tahák k tisku: Tolerance, uložení a drsnost (PDF)
Žádný rozměr nejde vyrobit úplně přesně. Tolerance říká, o kolik se skutečný rozměr smí lišit od jmenovitého. Soustava tolerancí a uložení je popsaná v normě ISO 286. Úchylky se udávají v mikrometrech, 1 µm je tisícina milimetru.
Pojmy
- Jmenovitý rozměr: rozměr na výkrese, například průměr 25 mm.
- Mezní rozměry a úchylky: horní a dolní mezní rozměr jsou největší a nejmenší dovolený rozměr. Horní úchylka je u díry ES, u hřídele es, dolní EI a ei.
- Tolerance: rozdíl mezi horním a dolním mezním rozměrem.
- Toleranční pole: písmeno udává polohu pole vůči jmenovitému rozměru, číslo stupeň přesnosti IT. Velká písmena platí pro díry, malá pro hřídele. Díra H má dolní úchylku nulovou, hřídel h horní úchylku nulovou.
- Uložení: s vůlí (hřídel je vždy menší než díra), přechodné (může vyjít vůle i přesah) a s přesahem (hřídel je vždy větší, spoj se lisuje).
- Soustava jednotné díry: díra má vždy pole H a uložení se volí hřídelem. Používá se nejčastěji, protože díry se dělají normalizovanými výstružníky a měří kalibry. Soustava jednotného hřídele (h) se volí třeba u tažených tyčí nebo per.
- Mezní kalibry: válečkový kalibr na díry a třmenový na hřídele. Dobrá strana musí projít, zmetková strana nesmí.
Příklad: díra o průměru 25 H7 má úchylky 0 a plus 21 µm, smí tedy měřit 25,000 až 25,021 mm. Hřídel 25 g6 má úchylky minus 7 a minus 20 µm, měří 24,980 až 24,993 mm. Vůle v uložení 25 H7/g6 vyjde od 7 do 41 µm.
Tabulka: toleranční stupně IT
| Jmenovitý rozměr | IT5 | IT6 | IT7 | IT8 | IT9 | IT10 | IT11 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| do 3 mm | 4 | 6 | 10 | 14 | 25 | 40 | 60 |
| nad 3 do 6 mm | 5 | 8 | 12 | 18 | 30 | 48 | 75 |
| nad 6 do 10 mm | 6 | 9 | 15 | 22 | 36 | 58 | 90 |
| nad 10 do 18 mm | 8 | 11 | 18 | 27 | 43 | 70 | 110 |
| nad 18 do 30 mm | 9 | 13 | 21 | 33 | 52 | 84 | 130 |
| nad 30 do 50 mm | 11 | 16 | 25 | 39 | 62 | 100 | 160 |
| nad 50 do 80 mm | 13 | 19 | 30 | 46 | 74 | 120 | 190 |
| nad 80 do 120 mm | 15 | 22 | 35 | 54 | 87 | 140 | 220 |
| nad 120 do 180 mm | 18 | 25 | 40 | 63 | 100 | 160 | 250 |
Tabulka: kde se který stupeň používá
| Stupně | Použití |
|---|---|
| IT01 až IT4 | koncové měrky, kalibry, velmi přesné součásti |
| IT5 až IT7 | přesné strojírenství, uložení ložisek, broušené plochy |
| IT8 až IT11 | běžné obrábění: soustružení, frézování, vystružování |
| IT12 až IT16 | hrubé obrábění, výlisky, odlitky, výpalky |
Tabulka: běžná uložení
| Uložení | Druh | Použití a montáž |
|---|---|---|
| H11/c11 | volné s velkou vůlí | hrubé čepy, páky zemědělských strojů |
| H9/d9 | volné | kluzná ložiska s velkou vůlí, dlouhé hřídele |
| H8/f7 | otočné | hřídele v kluzných ložiskách, hřídele převodovek |
| H7/g6 | přesné otočné s malou vůlí | posuvná kola, vřetena, přesná vedení |
| H7/h6 | posuvné | díly smontované rukou, výměnná kola, středicí plochy |
| H7/js6 | přechodné, spíš s vůlí | náboje kol a řemenic, montáž lehkými údery |
| H7/k6 | přechodné | ozubená kola na hřídelích, vnitřní kroužky ložisek, montáž kladivem |
| H7/n6 | přechodné, spíš s přesahem | pevně uložená kola a pouzdra, montáž lisem |
| H7/p6 | s přesahem | nalisovaná pouzdra a věnce kol |
| H7/s6 | s velkým přesahem | trvalé spoje, lisování nebo montáž za tepla |
Drsnost povrchu
Drsnost se dnes udává hodnotou Ra v mikrometrech. Ra je střední aritmetická úchylka profilu, tedy průměrná výška nerovností. Čím menší číslo, tím hladší povrch.
Tabulka: drsnost povrchu
| Ra v µm | Povrch | Jak se dosáhne |
|---|---|---|
| 50 až 25 | velmi hrubý, výrazné stopy | hrubé soustružení, řezání plamenem, hrubý pilník |
| 12,5 | hrubý | hrubování, vrtání |
| 6,3 | stopy po nástroji viditelné | běžné soustružení, frézování, vrtání |
| 3,2 | stopy sotva viditelné | jemné soustružení a frézování, vystružování |
| 1,6 | hladký | jemné obrábění, vystružování, hrubé broušení |
| 0,8 | velmi hladký | broušení |
| 0,4 až 0,2 | lesklý | jemné broušení, honování |
| 0,1 až 0,025 | zrcadlový | lapování, leštění |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Co znamená označení H7?
Toleranční pole díry: písmeno H znamená, že dolní úchylka je nulová, číslo 7 je stupeň přesnosti IT7.
Jaký je rozdíl mezi uložením s vůlí a s přesahem?
U uložení s vůlí je hřídel vždy menší než díra a díly se volně smontují. U uložení s přesahem je hřídel větší a spoj se lisuje nebo montuje za tepla.
Proč se nejčastěji používá soustava jednotné díry?
Díry se dělají normalizovanými výstružníky a kontrolují kalibry, kdežto hřídel se snadno obrobí na jakýkoli rozměr.
Jak se kontroluje díra mezním kalibrem?
Dobrá strana kalibru musí do díry projít, zmetková strana nesmí.
Jak velká je tolerance IT7 pro průměr 25 mm?
21 µm, tedy 0,021 mm.
Co znamená Ra 0,8 a jak se ho dosáhne?
Průměrná výška nerovností 0,8 µm, velmi hladký povrch, který se dělá broušením.
Měření a rýsování
Tahák k tisku: Měření a rýsování (PDF)
Měření a rýsování z předmětu technologie. Přesně se měří při teplotě 20 °C, na čistých plochách a se stálým měřicím tlakem.
Posuvné měřidlo
- Části: pevné a posuvné čelisti na vnější rozměry, hroty na vnitřní rozměry, hloubkoměr, hlavní stupnice v milimetrech, nonius na posuvné části a aretační šroubek.
- Jak číst nonius: celé milimetry odečteš na hlavní stupnici před nulovou čárkou nonia. Desetiny najdeš podle toho, která čárka nonia se přesně kryje s některou čárkou hlavní stupnice.
- Druhy nonia: nonius 1/10 má 10 dílků na délce 9 mm a měří na 0,1 mm, nonius 1/20 má 20 dílků na 19 nebo 39 mm a měří na 0,05 mm, nonius 1/50 má 50 dílků na 49 mm a měří na 0,02 mm.
- Příklad: před nulou nonia je na hlavní stupnici 23 mm a s hlavní stupnicí se kryje 7. čárka nonia 1/20. To je 7 krát 0,05, tedy 0,35 mm. Rozměr je 23,35 mm.
Mikrometr a další měřidla
- Mikrometr: měřicí šroub má stoupání 0,5 mm a buben 50 dílků, jeden dílek je tedy 0,01 mm. Na objímce čteš celé a půlmilimetry, na bubnu setiny. Řehtačka zajistí stále stejný měřicí tlak. Mikrometry se dělají po rozsazích 0 až 25, 25 až 50 mm a dál.
- Příklad mikrometru: na objímce je vidět 12 mm a ještě půlmilimetrová čárka, buben ukazuje 28 dílků. Rozměr je 12 plus 0,5 plus 0,28, tedy 12,78 mm.
- Číselníkový úchylkoměr: neměří rozměr, ale odchylku, obvykle na 0,01 mm. Používá se na házení hřídelů, rovinnost a ustavení obrobku ve stroji.
- Koncové měrky: ocelové nebo keramické hranolky s velmi přesnou délkou. Skládají se na požadovaný rozměr a slouží ke kalibraci a přesnému nastavení.
- Další měřidla: univerzální úhloměr s noniem na 5 úhlových minut, spároměr (lístkové měrky), závitové měrky (hřebínky), rádiusové šablony, mezní kalibry.
- Chyby měření: paralaxa při šikmém pohledu na stupnici, nestejný měřicí tlak, teplota součásti nebo ruky, nečisté plochy a opotřebené měřidlo.
Tabulka: měřidla a jejich přesnost
| Měřidlo | Rozlišení | Použití |
|---|---|---|
| ocelové měřítko, svinovací metr | 1 mm, u měřítka i 0,5 mm | hrubé měření a rýsování |
| posuvné měřidlo s noniem 1/10 | 0,1 mm | běžné dílenské měření |
| posuvné měřidlo s noniem 1/20 | 0,05 mm | běžné dílenské měření |
| posuvné měřidlo s noniem 1/50 | 0,02 mm | přesnější dílenské měření |
| digitální posuvné měřidlo | 0,01 mm na displeji, skutečná přesnost asi 0,03 mm | běžné měření, převod mm a palců |
| mikrometr | 0,01 mm | přesné vnější rozměry |
| mikrometr s noniem | 0,001 mm | velmi přesné vnější rozměry |
| dutinoměr | 0,01 mm | průměry děr |
| číselníkový úchylkoměr | 0,01 mm | házení, rovinnost, ustavení obrobku |
| koncové měrky | tisíciny milimetru i jemněji podle třídy přesnosti | kalibrace měřidel, přesné nastavení |
| mezní kalibr | dobrý nebo zmetek | rychlá kontrola v sérii |
| spároměr | 0,05 mm a jemněji | vůle ventilů, spáry |
Rýsování
- Nářadí: rýsovací jehla, důlčík, rýsovací úhelník, úhelník s příložníkem, rýsovací kružidlo, výškový nádrh (výškoměr), rýsovací deska, prizmata a středicí úhelník.
- Natírání: aby byly rýsky vidět, plocha se natře rýsovací barvou, křídou nebo roztokem modré skalice.
- Základna: rozměry se rýsují vždy od jedné základny, nejlépe od obrobené hrany, aby se chyby nesčítaly.
- Důlčíkování: středy děr a průsečíky se označí důlčíkem, aby vrták nesjel. Obrys se může důlčíkovat po řídkých bodech, aby zůstal vidět i po obrábění.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Jak odečteš rozměr na noniu 1/20?
Celé milimetry na hlavní stupnici před nulou nonia, k nim počet dílků nonia do čárky, která se kryje s hlavní stupnicí, krát 0,05 mm.
Na kolik měří mikrometr a proč má řehtačku?
Na 0,01 mm. Řehtačka zajistí stále stejný měřicí tlak, aby výsledek nezávisel na síle ruky.
Při jaké teplotě se přesně měří?
Při 20 °C. Teplá součást nebo teplé měřidlo dají chybný rozměr.
Co je paralaxa?
Chyba čtení, která vznikne, když se na stupnici díváš šikmo, ne kolmo.
K čemu slouží číselníkový úchylkoměr?
Měří odchylku od nastavené hodnoty, například házení hřídele nebo rovinnost plochy.
Proč se rýsuje od jedné základny?
Aby se chyby jednotlivých rozměrů nesčítaly.
Ruční zpracování kovů
Tahák k tisku: Ruční zpracování kovů (PDF)
Základy zámečnické práce z předmětu technologie. Obrobek vždy pevně upni do svěráku, při sekání a broušení používej ochranné brýle.
Postupy
- Pilování: pilník má podle počtu zubů na centimetr hrubost od hrubého po velmi jemný. Tvary jsou plochý, čtyřhranný, trojhranný, půlkulatý a kulatý, na drobnou práci jehlové pilníky. Tlačí se jen při pohybu dopředu, zpět bez tlaku, jinak se zuby tupí. Rovinnost se kontroluje pravítkem a úhelníkem, při pilování křížem se střídá směr.
- Řezání ruční pilkou: zuby listu míří dopředu, od rukojeti. V záběru mají být aspoň tři zuby, jinak se zuby vylamují. Řež celou délkou listu, asi 40 až 60 tahů za minutu, a ke konci řezu povol tlak.
- Sekání: sekáčem se oddělují plechy a odsekávají přebytky, křižákem se sekají drážky. Úhel břitu sekáče se volí podle materiálu. Sekej směrem od sebe a od lidí, v brýlích.
- Stříhání: ruční nůžky na plech do asi 1 mm, pákové nůžky na silnější plech a tyče.
- Ohýbání a rovnání: ohýbá se ve svěráku s čelistmi nebo na ohýbačce, rovná se na rovnací desce kladivem. Měkké materiály se rovnají paličkou nebo měkkým kladivem.
- Vrtání: střed označ důlčíkem, větší díry předvrtej menším vrtákem. Obrobek upni do strojního svěráku, nikdy ho nedrž v ruce. Vrták chlaď a tlak povol, když vrták prochází ven.
- Zahlubování: kuželový záhlubník 90° pro zápustné šrouby, 60° pro středicí důlky. Válcový záhlubník s vodicím čepem pro válcové hlavy šroubů.
- Vystružování: výstružník dává díře přesný rozměr a hladký povrch. Otáčí se pomalu a jen ve směru řezu, nikdy zpět, jinak se ostří vylamují. Díra se nechává s malým přídavkem.
- Řezání závitů: vnitřní závit se řeže sadou dvou nebo tří závitníků v pořadí předřezávací, středový a dořezávací, ve vratidle. Závitník drž kolmo, maž a po každé půlotáčce ho pootoč zpět, aby se tříska ulomila. Vnější závit se řeže závitovou čelistí (očkem) v čelisťovém vratidle na čepu s malým sražením.
- Zaškrabávání: škrabkou se odebírají vysoká místa označená tušírovací barvou z příložné desky. Kvalita se posuzuje počtem nosných bodů na ploše 25 krát 25 mm. Tak se upravují vedení strojů a kluzná ložiska.
Tabulka: počet zubů pilového listu
| Zubů na palec | Materiál |
|---|---|
| 14 | měkké kovy a silný plný materiál |
| 18 | běžná ocel a profily, univerzální list |
| 24 | tenké profily a trubky se stěnou 3 až 6 mm |
| 32 | tenký plech a tenkostěnné trubky do 3 mm |
Tabulka: úhly vrtáku a sekáče
| Materiál | Vrcholový úhel vrtáku | Úhel břitu sekáče |
|---|---|---|
| konstrukční ocel | 118° | 50 až 60° |
| tvrdá ocel a nerez | 130 až 140° | 60 až 70° |
| litina | 118° | 70° |
| měď a mosaz | 118° | 45° |
| hliník | 130 až 140° | 35° |
| plasty | 60 až 90° | – |
Tabulka: přídavek na vystružení
| Průměr díry | Přídavek na průměru |
|---|---|
| do 10 mm | asi 0,1 mm |
| 10 až 20 mm | 0,1 až 0,2 mm |
| nad 20 mm | 0,2 až 0,3 mm |
Tabulka: čep pro vnější závit
| Závit | Průměr čepu |
|---|---|
| M3 | 2,9 mm |
| M4 | 3,9 mm |
| M5 | 4,9 mm |
| M6 | 5,9 mm |
| M8 | 7,85 mm |
| M10 | 9,85 mm |
| M12 | 11,8 mm |
| M16 | 15,8 mm |
| M20 | 19,8 mm |
Vrták pod vnitřní závit najdeš v oddílu Závity.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Proč mají být při řezání pilkou v záběru aspoň tři zuby?
Při menším počtu se zuby zachytávají o hranu a vylamují. Na tenký materiál proto patří list s jemnými zuby.
Proč se pilníkem tlačí jen dopředu?
Pilník řeže jen při pohybu dopředu. Tlak při zpětném pohybu by zuby zbytečně tupil.
Proč se výstružníkem nesmí otáčet zpět?
Tříska by se dostala pod ostří a ostří by se vylomilo nebo by poškrábalo díru.
Jak správně řezat vnitřní závit?
Závitníky v pořadí sady, kolmo k ploše, s mazáním, a po každé půlotáčce pootočit zpět, aby se ulomila tříska.
K čemu slouží zaškrabávání?
Upravuje kluzné plochy vedení a ložisek tak, aby přesně dosedaly a držely mazivo.
Jaký úhel má záhlubník pro zápustné šrouby?
90°.
Obrábění na strojích
Tahák k tisku: Obrábění na strojích (PDF)
Teorie obrábění ze strojírenské technologie. Otáčky a řezné rychlosti pro praxi najdeš v oddílu Otáčky, vrtání a broušení.
Řezný proces
- Úhly břitu: úhel hřbetu alfa (aby hřbet nedřel o obrobek), úhel břitu beta a úhel čela gama (po čele odchází tříska). Platí alfa plus beta plus gama rovná se 90°. Dále úhel nastavení hlavního ostří a poloměr špičky nože.
- Řezné podmínky: řezná rychlost vc v metrech za minutu, posuv f v milimetrech na otáčku a hloubka řezu ap. Otáčky n = 1000 krát vc děleno (pí krát průměr).
- Druhy třísky: plynulá (houževnaté materiály, vysoké rychlosti, nebezpečná, láme se utvářečem), článkovitá a drobivá (litina, mosaz).
- Soustružení: podélné, čelní, zapichování, upichování, vrtání a vyvrtávání, řezání závitů nožem. Upínání do tříčelisťového sklíčidla (samostředicí), čtyřčelisťového (nezávislé čelisti pro nesouměrné obrobky), mezi hroty se srdcem nebo do kleštiny.
- Kužele na soustruhu: natočením nožových saní (krátké kužele), přesazením koníku (dlouhé mírné kužele mezi hroty) nebo kopírovacím pravítkem.
- Luneta: podpírá dlouhé tenké hřídele, zhruba když je délka větší než 10 až 12 průměrů. Pevná luneta je na loži, posuvná na suportu.
- Frézování: obvodové (válcovou frézou) a čelní (čelní frézou). Nesousledné frézování jde proti posuvu a je bezpečné i na starších strojích. Sousledné jde s posuvem, dává lepší povrch, ale potřebuje stroj bez vůle v posuvovém šroubu.
- Dělicí přístroj: má převod 40 : 1. Počet otáček kliky na jeden díl je 40 děleno počtem dílů. Pro 20 zubů jsou to dvě celé otáčky, pro 30 zubů jedna otáčka a třetina, tedy například 10 děr na kruhu s 30 dírami.
- Hoblování a obrážení: nástroj nebo obrobek koná přímočarý vratný pohyb. Na svislé obrážečce se dělají drážky pro pera v nábojích.
- Broušení: brusný kotouč se značí druhem brusiva (A korund na ocel, C karbid křemíku na litinu a tvrdokov), zrnitostí, tvrdostí (písmena od měkkého po tvrdý), strukturou a pojivem (V keramické, B pryskyřičné). Pravidlo: na tvrdý materiál měkký kotouč, na měkký materiál tvrdý kotouč. Kotouč se orovnává diamantem.
- Chlazení a mazání: emulze (řezný olej rozmíchaný ve vodě asi 3 až 5 %) chladí, řezné oleje mažou při řezání závitů a obrábění tvrdých materiálů. Litina a mosaz se obrábějí za sucha.
Tabulka: nástrojové materiály
| Materiál | Snese teplotu asi | Použití |
|---|---|---|
| uhlíková nástrojová ocel (19 1xx) | 200 až 250 °C | ruční nástroje, pilníky, ruční výstružníky |
| rychlořezná ocel HSS (19 8xx) | 550 až 600 °C | vrtáky, závitníky, frézy, nože |
| slinutý karbid (tvrdokov) | 900 až 1 000 °C | vyměnitelné destičky na soustružení a frézování, vysoké rychlosti |
| řezná keramika | asi 1 200 °C | dokončování litiny a kalených ocelí |
| kubický nitrid boru | asi 1 400 °C | obrábění kalených ocelí |
| polykrystalický diamant | asi 700 °C, na ocel se nehodí | hliník, neželezné kovy, plasty a kompozity |
Tabulka: úhly soustružnického nože
| Materiál | Úhel hřbetu alfa | Úhel čela gama |
|---|---|---|
| měkká konstrukční ocel | 8° | 14 až 20° |
| tvrdá ocel | 6° | 6 až 10° |
| litina | 8° | 0 až 8° |
| mosaz a bronz | 8° | 0° |
| hliník | 10° | 25 až 30° |
| plasty | 10° | 15 až 20° |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Jaký vztah platí mezi úhly alfa, beta a gama?
Jejich součet je 90°.
Jaký je rozdíl mezi sousledným a nesousledným frézováním?
Při nesousledném se fréza otáčí proti posuvu, při sousledném ve směru posuvu. Sousledné dává lepší povrch, ale potřebuje stroj bez vůle v posuvu.
Jakými způsoby se na soustruhu vyrábí kužel?
Natočením nožových saní, přesazením koníku nebo kopírovacím pravítkem.
Kdy se používá luneta?
U dlouhých tenkých hřídelů, které by se při obrábění prohýbaly, zhruba při délce nad 10 až 12 průměrů.
Jaké pravidlo platí pro tvrdost brusného kotouče?
Na tvrdý materiál se volí měkký kotouč, na měkký materiál tvrdý kotouč.
Kolik otáček kliky dělicího přístroje je potřeba na jeden zub kola s 20 zuby?
Dvě, protože 40 děleno 20 jsou 2.
Tváření a ohýbání plechu
Tahák k tisku: Tváření a ohýbání plechu (PDF)
Tváření mění tvar materiálu bez odebírání třísky. Hodnoty jsou orientační.
Tváření za tepla a za studena
- Za tepla: nad teplotou rekrystalizace. Materiál se snadno tváří a nezpevňuje se. Patří sem kování, válcování za tepla a lisování výkovků.
- Za studena: materiál se zpevňuje, je tvrdší a méně tvárný, ale povrch a rozměry jsou přesnější. Patří sem ohýbání, stříhání, tažení drátu a hluboké tažení.
- Kování: volné kování (pěchování, prodlužování, děrování, ohýbání, osazování, sekání) a zápustkové kování. Konstrukční ocel se začíná kovat asi při 1 100 až 1 250 °C, při žlutém žáru, a končí se asi při 800 až 850 °C, při třešňovém žáru. Kování pod touto teplotou vede k trhlinám.
Ohýbání plechu
- Neutrální vrstva: při ohybu se vnitřní strana pěchuje a vnější natahuje. Vrstva mezi nimi délku nemění a podle ní se počítá rozvinutá délka. U malých poloměrů leží blíž k vnitřní straně.
- Odpružení: po povolení se ohyb trochu vrátí zpět, proto se ohýbá o pár stupňů víc.
- Směr válcování: plech se ohýbá napříč směru válcování. Při ohybu podél vláken může praskat.
- Rozvinutá délka pro ohyb do pravého úhlu: L = a plus b plus (pí děleno 2) krát (r plus x krát t), kde a a b jsou rovné části bez ohybu, r je vnitřní poloměr, t tloušťka plechu a x poloha neutrální vrstvy z tabulky.
Zadej vnější rozměry obou ramen, jak je změříš po ohnutí, tloušťku a vnitřní poloměr ohybu. Výpočet použije polohu neutrální vrstvy podle DIN 6935.
Tabulka: poloha neutrální vrstvy
| r děleno t | x |
|---|---|
| 0,5 | 0,25 |
| 1 | 0,33 |
| 1,5 | 0,37 |
| 2 | 0,40 |
| 3 | 0,44 |
| 4 | 0,48 |
| 5 a víc | 0,50 |
Tabulka: nejmenší poloměr ohybu
| Materiál | Nejmenší poloměr |
|---|---|
| měkká ocel S235 | 0,5 až 1 krát tloušťka |
| pevnější ocel S355 | 1 až 1,5 krát tloušťka |
| nerez 1.4301 | 1 až 2 krát tloušťka |
| měkký hliník | 1 krát tloušťka |
| tvrdší slitiny hliníku | 2 až 3 krát tloušťka |
| měď a mosaz | 0,5 až 1 krát tloušťka |
Stříhání
- Střižná vůle: mezera mezi střižníkem a střižnicí, asi 5 až 10 % tloušťky plechu. Malá vůle zvyšuje sílu, velká dělá otřep.
- Střižná síla: F = délka střihu krát tloušťka krát pevnost ve střihu. Pevnost ve střihu je asi 0,8 krát pevnost v tahu. Příklad: otvor o obvodu 100 mm v plechu 2 mm z oceli s pevností v tahu 400 MPa: 100 krát 2 krát 320 je 64 000 N, tedy asi 64 kN.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Která vrstva nemění při ohybu délku?
Neutrální vrstva. Podle ní se počítá rozvinutá délka.
Proč se plech ohýbá napříč směru válcování?
Při ohybu podél vláken má sklon praskat.
Co je odpružení a jak se vyrovná?
Vrácení ohybu po uvolnění. Vyrovná se přehnutím o několik stupňů.
Do jaké teploty se smí ocel kovat?
Asi do 800 až 850 °C, tedy do třešňového žáru. Pod ní hrozí trhliny.
Jak se spočítá střižná síla?
Délka střihu krát tloušťka krát pevnost ve střihu, ta je asi 0,8 pevnosti v tahu.
Jaký je hlavní rozdíl mezi tvářením za tepla a za studena?
Za studena se materiál zpevňuje a je přesnější, za tepla se tváří snadno a nezpevňuje se.
Svařování, řezání a pájení
Tahák k tisku: Svařování, řezání a pájení (PDF)
Svařování a dělení materiálu ze strojírenské technologie. Tabulku proudů pro obalené elektrody najdeš v oddílu Spojování, kotvení a svařování. Nastavení jsou orientační, vždy platí údaje výrobce drátu, elektrod a svářečky.
Obalená elektroda (metoda 111)
- Zdroj: transformátor dává střídavý proud, usměrňovač a invertor stejnosměrný. Invertor je lehký a oblouk lépe drží.
- Druhy obalů: rutilový (R, RR): snadno se zapaluje, svar je hladký, struska dobře odpadá, na běžnou práci. Bazický (B): houževnatý svar pro nosné konstrukce a silné průřezy, citlivý na vlhkost, před použitím se suší asi při 300 až 350 °C jednu až dvě hodiny. Celulózový (C): svařování shora dolů, potrubí.
- Polarita: bazické elektrody obvykle na kladný pól (elektroda na plus), rutilové na záporný pól nebo na střídavý proud. Rozhoduje údaj na krabičce.
- Proud a oblouk: zhruba 30 až 40 A na milimetr průměru jádra. Délka oblouku asi jako průměr elektrody. Elektroda se drží skloněná asi o 15 až 30° ve směru svařování.
- Označení: například E 42 0 RR 12: E elektroda, 42 mez kluzu svarového kovu 420 MPa, 0 zkouška houževnatosti při 0 °C, RR silný rutilový obal, poslední číslice výtěžnost, druh proudu a polohy svařování.
- Struska: před další housenkou ji vždy odstraň kladívkem a kartáčem, jinak zůstane ve svaru jako vměstek.
Svařování v ochranném plynu, CO2 (MAG, metoda 135)
- Princip: drát se podává z cívky hořákem, oblouk hoří mezi drátem a materiálem a chrání ho plyn. MAG používá aktivní plyn: čistý CO2 nebo směs argonu s 18 % CO2. MIG používá inertní argon pro hliník, nerez se svařuje ve směsi argonu s malým podílem CO2 nebo kyslíku.
- CO2 nebo směs: čistý CO2 je levný a dává hluboký závar, ale víc rozstřiku. Směs s argonem stříká méně a svar je hezčí.
- Drát: na ocel poměděný drát G3Si1 (dříve SG2) o průměru 0,6, 0,8, 1,0 nebo 1,2 mm. Drát je na kladném pólu.
- Přenos kovu: zkratový při malých proudech na tenké plechy a polohy, sprchový při velkých proudech ve směsi s argonem, mezi nimi přechodový. Moderní zdroje mají i impulsní režim.
- Nastavení: na zdroji se volí napětí, rychlost podávání drátu určuje proud. Výlet drátu z průvlaku asi 10 až 15 mm. Průtok plynu asi desetkrát průměr drátu v litrech za minutu, u drátu 0,8 mm tedy asi 8 až 10 l/min.
- Vedení hořáku: tlačený hořák dává plošší svar s menším závarem, tažený hořák hlubší závar a vyšší housenku.
- Chyby: průvan odfoukne plyn a ve svaru vzniknou póry. Hubici a průvlak čisti od rozstřiku, pomůže separační sprej.
Tabulka: nastavení MAG
| Tloušťka plechu | Drát | Proud | Napětí | Plyn |
|---|---|---|---|---|
| 0,8 až 1 mm | 0,6 až 0,8 mm | 40 až 70 A | 15 až 17 V | 8 l/min |
| 1,5 až 2 mm | 0,8 mm | 70 až 110 A | 17 až 19 V | 8 až 10 l/min |
| 3 mm | 0,8 až 1,0 mm | 110 až 150 A | 19 až 21 V | 10 až 12 l/min |
| 4 až 5 mm | 1,0 mm | 140 až 190 A | 21 až 23 V | 12 l/min |
| 6 až 8 mm | 1,0 až 1,2 mm | 180 až 250 A | 23 až 26 V | 12 až 15 l/min |
| 10 mm a víc | 1,2 mm | 220 až 300 A, více vrstev | 25 až 29 V | 15 l/min |
Svařování plamenem (acetylen a kyslík, metoda 311)
- Plyny: kyslík v láhvi pod tlakem asi 150 až 200 bar. Acetylen je v láhvi rozpuštěný v acetonu v porézní hmotě, láhev musí při odběru stát. Pracovní tlak orientačně: kyslík 2 až 3 bar, acetylen 0,2 až 0,5 bar, acetylen nikdy nad 1,5 bar.
- Plamen: teplota před špičkou kužele je asi 3 100 °C. Neutrální plamen (kyslíku asi 1,1 až 1,2 dílu na díl acetylenu) má ostrý světlý kužel a svařuje se jím ocel. Redukční plamen s přebytkem acetylenu má kolem kužele závoj a nauhličuje. Oxidační plamen s přebytkem kyslíku má krátký kužel a hodí se na mosaz.
- Svařování vlevo a vpravo: vlevo: plamen míří na ještě nesvařené místo a drát je před hořákem, na tenké plechy asi do 3 mm. Vpravo: plamen míří na hotový svar a drát je za hořákem, na silnější plechy.
- Hořák a drát: velikost nástavce se volí podle tloušťky plechu. Přídavný drát mívá průměr asi poloviny tloušťky plechu plus 1 mm.
- Bezpečnost: na obou hadicích pojistky proti zpětnému šlehu. Ventily a reduktory kyslíku nikdy nemaž olejem ani tukem, hrozí výbuch. Při zhášení se podle běžného postupu zavírá nejdřív acetylen, při zpětném šlehu nejdřív kyslík. Vždy se ale řiď návodem k hořáku a bezpečnostními předpisy.
Tabulka: nástavce hořáku
| Nástavec | Tloušťka plechu |
|---|---|
| číslo 1 | 0,5 až 1 mm |
| číslo 2 | 1 až 2 mm |
| číslo 3 | 2 až 4 mm |
| číslo 4 | 4 až 6 mm |
| číslo 5 | 6 až 9 mm |
| číslo 6 | 9 až 14 mm |
| číslo 7 | 14 až 20 mm |
Řezání kyslíkem
- Princip: předehřívací plamen ohřeje ocel na zápalnou teplotu asi 1 150 °C, proud čistého řezacího kyslíku kov spaluje a vyfukuje strusku ze spáry.
- Co jde řezat: materiál musí mít zápalnou teplotu nižší než teplotu tání a jeho oxidy se musí tavit dřív než kov. To splňuje nelegovaná a nízkolegovaná ocel. Nerez, litina, hliník a měď se kyslíkem neřežou, na ně je plazma.
- Postup: špička kužele asi 2 až 3 mm nad povrchem, nejdřív ohřát hranu do světlého žáru, pak pustit řezací kyslík a rovnoměrně posouvat. Velká struska na spodní hraně znamená obvykle špatnou rychlost nebo málo kyslíku.
Tabulka: tlak řezacího kyslíku
| Tloušťka | Tlak kyslíku |
|---|---|
| 3 až 10 mm | 2 až 3 bar |
| 10 až 30 mm | 3 až 4 bar |
| 30 až 60 mm | 4 až 5 bar |
| 60 až 100 mm | 5 až 6 bar |
Pájení
- Rozdíl proti svařování: základní materiál se netaví, taví se jen pájka s nižší teplotou tání. Spoj drží tím, že pájka smáčí povrch a vzlíná do úzké spáry, asi 0,05 až 0,2 mm.
- Měkké pájení: do 450 °C. Cínové pájky, páječka nebo plamen propan-butanu. Tavidla: kalafuna na elektro, pájecí voda a kyselé pasty pro klempíře, jejich zbytky se musí umýt.
- Tvrdé pájení: nad 450 °C. Mosazné, stříbrné a měďfosforové pájky, ohřev plamenem. Tavidlo borax nebo pasta. Natvrdo se pájí třeba destičky ze slinutého karbidu na nože, měděné trubky chladicí techniky a rámy kol.
- Příprava: plochy očisti, odmasti a zbav oxidů. Ohřívej materiál, ne pájku, pájka má téct do horké spáry.
Tabulka: pájky
| Pájka | Teplota tání | Použití |
|---|---|---|
| Sn60Pb40 | 183 až 190 °C | elektro a opravy, dnes jen mimo spotřební elektroniku |
| Sn99,3Cu0,7 | 227 °C | bezolovnaté elektro, měděné trubky na pitnou vodu |
| SnAg3Cu0,5 | 217 až 220 °C | elektronika |
| Sn50Pb50 | 183 až 215 °C | klempířské práce |
| měďfosforová CuP | asi 710 až 800 °C | měď na měď natvrdo bez tavidla |
| stříbrná s 40 % Ag | asi 650 až 710 °C | ocel, měď, mosaz, slinutý karbid |
| mosazná CuZn40 | asi 870 až 900 °C | ocel, litina, pozinkované díly |
Tabulka: barvy plynových láhví
| Plyn | Barva hrdla |
|---|---|
| kyslík | bílá (dříve byla celá láhev modrá) |
| acetylen | kaštanově hnědá (dříve bílá láhev) |
| oxid uhličitý CO2 | šedá |
| argon | tmavě zelená |
| směsi inertních plynů | jasně zelená |
| dusík | černá |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Jaký plyn se používá při svařování MAG?
Aktivní plyn: čistý CO2 nebo směs argonu s CO2, nejčastěji 82 % argonu a 18 % CO2.
Proč se bazické elektrody suší?
Obal pohlcuje vlhkost a vodík z ní by ve svaru způsobil póry a trhliny. Suší se asi při 300 až 350 °C.
Jak poznáš neutrální plamen?
Má ostrý, jasně ohraničený světlý kužel bez závoje kolem.
Proč nejde kyslíkem řezat nerez?
Oxidy chromu se taví při vyšší teplotě než samotný kov, takže se ze spáry nevyfouknou.
Jaký je rozdíl mezi měkkým a tvrdým pájením?
Hranice je 450 °C. Měkké pájení je pod ní, cínovými pájkami, tvrdé nad ní, mosaznými, stříbrnými nebo měďfosforovými pájkami.
Kolik plynu se nastavuje u drátu 0,8 mm?
Asi 8 až 10 litrů za minutu.
Proč nesmí přijít olej na kyslíkový ventil?
Olej a tuk se v čistém kyslíku pod tlakem mohou samy vznítit a reduktor vybuchne.
Strojní součásti
Tahák k tisku: Strojní součásti (PDF)
Strojní součásti z předmětu strojírenství. Šrouby, matice a utahovací momenty najdeš v oddílu Šrouby, matice a podložky.
Přehled
- Rozebíratelné spoje: šroubové, kolíkové, perové, klínové a drážkové (drážkované hřídele).
- Nerozebíratelné spoje: nýtové, svarové, pájené, lepené a lisované.
- Hřídele a čepy: hřídel přenáší krouticí moment, čep jen nese a nepřenáší moment.
- Ložiska: kluzná (pouzdra z bronzu nebo plastu, potřebují mazací film) a valivá (kuličková, válečková, kuželíková, soudečková a jehlová).
- Spojky: pevné (trubková, kotoučová), pružné (tlumí rázy a vyrovnají malou nesouosost), výsuvné (zubová, třecí) a bezpečnostní (prokluzují při přetížení).
- Převody: řemenové (tiché, tlumí rázy, mohou prokluzovat), řetězové (bez prokluzu, na větší vzdálenosti), ozubené (přesné, kompaktní), šnekové (velký převod do pomala, často samosvorné) a třecí.
- Pružiny: tlačné, tažné, zkrutné, talířové a listové.
- Těsnění: ploché, O-kroužky, hřídelové těsnicí kroužky (gufera) a ucpávky.
- Pojištění na hřídeli a v díře: pojistné kroužky na hřídel podle DIN 471 a do díry podle DIN 472, montují se Seegerovými kleštěmi.
- Kolíky: válcové (díra se vystružuje), kuželové s kuželem 1 : 50, pružné (rozříznuté trubičky) a rýhované.
Tabulka: těsná pera
| Průměr hřídele | Pero šířka krát výška | Drážka v hřídeli | Drážka v náboji |
|---|---|---|---|
| 6 až 8 mm | 2 × 2 | 1,2 mm | 1,0 mm |
| 8 až 10 mm | 3 × 3 | 1,8 mm | 1,4 mm |
| 10 až 12 mm | 4 × 4 | 2,5 mm | 1,8 mm |
| 12 až 17 mm | 5 × 5 | 3,0 mm | 2,3 mm |
| 17 až 22 mm | 6 × 6 | 3,5 mm | 2,8 mm |
| 22 až 30 mm | 8 × 7 | 4,0 mm | 3,3 mm |
| 30 až 38 mm | 10 × 8 | 5,0 mm | 3,3 mm |
| 38 až 44 mm | 12 × 8 | 5,0 mm | 3,3 mm |
| 44 až 50 mm | 14 × 9 | 5,5 mm | 3,8 mm |
| 50 až 58 mm | 16 × 10 | 6,0 mm | 4,3 mm |
| 58 až 65 mm | 18 × 11 | 7,0 mm | 4,4 mm |
| 65 až 75 mm | 20 × 12 | 7,5 mm | 4,9 mm |
| 75 až 85 mm | 22 × 14 | 9,0 mm | 5,4 mm |
Valivá ložiska
- První číslice: druh: 1 naklápěcí kuličkové, 2 soudečkové, 3 kuželíkové, 4 dvouřadé kuličkové, 5 axiální kuličkové, 6 jednořadé kuličkové, 7 kuličkové s kosoúhlým stykem, N válečkové, NA jehlové.
- Druhá číslice: rozměrová řada: udává, jak je ložisko při stejné díře mohutné, například řada 0 lehká, 2 lehká, 3 střední, 4 těžká.
- Poslední dvě číslice: díra: 00 je 10 mm, 01 je 12 mm, 02 je 15 mm, 03 je 17 mm. Od 04 výš se číslo násobí pěti: 04 je 20 mm, 05 je 25 mm, 10 je 50 mm.
- Přípony: Z nebo 2Z (ZZ) kovové krytky na jedné nebo obou stranách, RS nebo 2RS pryžové těsnění, C3 větší radiální vůle, K kuželová díra.
- Příklad: 6205-2RS je jednořadé kuličkové ložisko lehké řady s dírou 25 mm, oboustranně těsněné, rozměry 25 × 52 × 15 mm.
Tabulka: rozměry kuličkových ložisek
| Ložisko | Rozměry |
|---|---|
| 6000 | 10 × 26 × 8 mm |
| 6001 | 12 × 28 × 8 mm |
| 6002 | 15 × 32 × 9 mm |
| 6003 | 17 × 35 × 10 mm |
| 6004 | 20 × 42 × 12 mm |
| 6005 | 25 × 47 × 12 mm |
| 6200 | 10 × 30 × 9 mm |
| 6201 | 12 × 32 × 10 mm |
| 6202 | 15 × 35 × 11 mm |
| 6203 | 17 × 40 × 12 mm |
| 6204 | 20 × 47 × 14 mm |
| 6205 | 25 × 52 × 15 mm |
| 6206 | 30 × 62 × 16 mm |
| 6207 | 35 × 72 × 17 mm |
| 6208 | 40 × 80 × 18 mm |
| 6300 | 10 × 35 × 11 mm |
| 6301 | 12 × 37 × 12 mm |
| 6302 | 15 × 42 × 13 mm |
| 6303 | 17 × 47 × 14 mm |
| 6304 | 20 × 52 × 15 mm |
| 6305 | 25 × 62 × 17 mm |
| 6306 | 30 × 72 × 19 mm |
Ozubená kola
Tabulka: vzorce ozubených kol
| Veličina | Vzorec |
|---|---|
| roztečný průměr d | modul krát počet zubů, d = m · z |
| hlavový průměr da | m · (z + 2) |
| patní průměr df | m · (z − 2,5) |
| rozteč p | π · m |
| výška zubu h | 2,25 · m (hlava m, pata 1,25 · m) |
| osová vzdálenost a | m · (z1 + z2) děleno 2 |
| převodový poměr i | z2 děleno z1, stejně jako n1 děleno n2 |
Normalizované moduly (řada 1): 0,5, 0,8, 1, 1,25, 1,5, 2, 2,5, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 12, 16 a 20 mm. Spoluzabírající kola musí mít stejný modul.
Tabulka: klínové řemeny
| Profil | Rozměr |
|---|---|
| Z | 10 × 6 mm |
| A | 13 × 8 mm |
| B | 17 × 11 mm |
| C | 22 × 14 mm |
| SPZ (úzký) | 9,7 × 8 mm |
| SPA (úzký) | 12,7 × 10 mm |
| SPB (úzký) | 16,3 × 13 mm |
| SPC (úzký) | 22 × 18 mm |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Co znamená ložisko 6205-2RS?
Jednořadé kuličkové ložisko lehké řady 2 s dírou 25 mm (05 krát 5), oboustranně těsněné pryží.
Jak se spočítá roztečný průměr ozubeného kola?
Modul krát počet zubů. Kolo s modulem 2 a 30 zuby má roztečný průměr 60 mm.
Jaký převod mají kola s 20 a 60 zuby?
3 : 1. Hnané kolo se otáčí třikrát pomaleji a přenáší třikrát větší moment, pokud nepočítáme ztráty.
Jaký je rozdíl mezi pojistným kroužkem DIN 471 a DIN 472?
DIN 471 se nasazuje na hřídel, DIN 472 do díry.
Jaký kužel mají kuželové kolíky?
1 : 50.
Jaké pero patří na hřídel o průměru 25 mm?
Pero 8 × 7 mm, drážka v hřídeli 4 mm, v náboji 3,3 mm.
Mechanika a výpočty
Tahák k tisku: Mechanika a výpočty (PDF)
Základní vzorce a hodnoty, které se v dílně a ve strojírenství počítají nejčastěji.
Tabulka: základní vzorce
| Veličina | Vzorec | Jednotka |
|---|---|---|
| tíhová síla | G = m · g, g = 9,81 m/s² | N |
| moment síly | M = F · r (síla krát rameno) | Nm |
| tlak | p = F děleno S | Pa, 1 bar = 100 000 Pa = 0,1 MPa |
| práce | W = F · s | J |
| výkon | P = W děleno t | W |
| výkon z momentu a otáček | P v kW = M v Nm krát n v otáčkách za minutu děleno 9 550 | kW |
| obvodová rychlost | v = π · D · n děleno 60 000 (D v mm, n za minutu) | m/s |
| napětí v tahu a tlaku | σ = F děleno S | MPa = N/mm² |
| Hookův zákon | σ = E · ε, modul pružnosti oceli asi 210 000 MPa | MPa |
| bezpečnost | k = mez kluzu děleno skutečné napětí | – |
| páka | F1 · r1 = F2 · r2 | – |
| kladkostroj | F = G děleno počet nosných průřezů lana (bez tření) | N |
| nakloněná rovina | F = G · h děleno l (bez tření) | N |
| tření | Ft = f · N, f je součinitel tření | N |
| hydraulický lis | F2 = F1 · S2 děleno S1 | N |
| kuželovitost | C = (D − d) děleno L, kužel 1 : 50 je 1 mm na 50 mm délky | – |
Vyplň dvě ze tří hodnot, třetí se dopočítá.
Pevnost materiálu
- Zkouška tahem: zkušební tyč se trhá a měří se mez kluzu Re (od ní se materiál trvale deformuje), mez pevnosti Rm (největší napětí před přetržením), tažnost A a kontrakce Z v procentech.
- Vrubová houževnatost: zkouška na Charpyho kladivu, rázem se láme tyčinka s vrubem. Udává, jak materiál snáší rázy, zvlášť za mrazu.
- Zkoušky tvrdosti: Brinell (ocelová nebo tvrdokovová kulička, HBW, na měkčí materiály), Vickers (diamantový jehlan, HV, univerzální), Rockwell (diamantový kužel, HRC, na kalené oceli), Poldi kladívko (rychlé porovnání s etalonem úderem kladiva), Shore pro pryž a plasty.
Tabulka: mechanické vlastnosti ocelí
| Ocel | Mez kluzu Re | Pevnost Rm | Tažnost A |
|---|---|---|---|
| S235JR (11 373) | 235 MPa | 360 až 510 MPa | 26 % |
| S355J2 (11 523) | 355 MPa | 470 až 630 MPa | 22 % |
| E295 (11 500) | 295 MPa | 470 až 610 MPa | 20 % |
| C45 normalizovaná (12 050) | 340 MPa | asi 620 MPa | 14 % |
| C45 zušlechtěná | 490 MPa | 700 až 850 MPa | 14 % |
| 42CrMo4 zušlechtěná (15 142) | 900 MPa | 1 100 až 1 300 MPa | 10 % |
Tabulka: převod tvrdosti
| HRC | HV | HB | Rm přibližně |
|---|---|---|---|
| 20 | 238 | 226 | 770 MPa |
| 25 | 266 | 253 | 860 MPa |
| 30 | 302 | 286 | 970 MPa |
| 35 | 345 | 327 | 1 110 MPa |
| 40 | 392 | 371 | 1 250 MPa |
| 45 | 446 | 421 | 1 430 MPa |
| 50 | 513 | – | – |
| 55 | 595 | – | – |
| 60 | 697 | – | – |
| 65 | 832 | – | – |
Dílenská geometrie
Tabulka: geometrie
| Útvar | Vzorec |
|---|---|
| obvod kruhu | O = π · d |
| plocha kruhu | S = π · d² děleno 4 |
| plocha mezikruží | S = π · (D² − d²) děleno 4 |
| plocha trojúhelníku | S = základna krát výška děleno 2 |
| Pythagorova věta | c² = a² + b² |
| objem válce | V = π · d² děleno 4 krát výška |
| objem kužele | V = π · r² · výška děleno 3 |
| šestihran přes rohy | e = 1,155 krát rozměr klíče (přes plochy) |
| čtverec přes rohy | e = 1,414 krát strana |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Jaký moment vznikne, když na klíč dlouhý 0,3 m působí síla 200 N?
60 Nm, protože 200 krát 0,3 je 60.
Jaký je rozdíl mezi mezí kluzu a mezí pevnosti?
Od meze kluzu se materiál začne trvale deformovat, mez pevnosti je největší napětí, které vydrží před přetržením.
Kolik pascalů je 1 bar?
100 000 Pa, tedy 0,1 MPa.
Jaký výkon přenáší hřídel s momentem 50 Nm při 1 450 otáčkách za minutu?
Asi 7,6 kW, protože 50 krát 1 450 děleno 9 550 je 7,59.
Jakou zkouškou se měří tvrdost kalených součástí?
Rockwellem, stupnice HRC.
Kolik měří přes rohy šestihran na klíč 17?
Asi 19,6 mm, protože 17 krát 1,155 je 19,6.
Technické kreslení
Tahák k tisku: Technické kreslení (PDF)
Pravidla technického kreslení popsaná slovy, na zopakování toho, co se kreslilo v hodinách strojírenství.
Výkres
- Formáty: řada A: A4 má 210 × 297 mm, A3 297 × 420 mm, A2 420 × 594 mm, A1 594 × 841 mm a A0 841 × 1 189 mm, tedy plochu 1 m². Každý menší formát je polovina většího.
- Měřítka: skutečná velikost 1 : 1, zmenšení 1 : 2, 1 : 5, 1 : 10, 1 : 20, 1 : 50, zvětšení 2 : 1, 5 : 1, 10 : 1. Kóty se vždy píší ve skutečné velikosti, bez ohledu na měřítko.
- Popisové pole: v pravém dolním rohu: název součásti, číslo výkresu, materiál, měřítko, hmotnost, kdo kreslil a kontroloval. U sestav patří k výkresu kusovník.
- Jednotky: délky se kótují v milimetrech a jednotka se nepíše.
Tabulka: druhy čar
| Čára | Použití |
|---|---|
| plná tlustá | viditelné hrany a obrysy |
| plná tenká | kótovací a pomocné čáry, šrafování, malý průměr závitu |
| čárkovaná | neviditelné (zakryté) hrany |
| čerchovaná tenká | osy a roztečné kružnice |
| čerchovaná tlustá | plochy se zvláštním požadavkem, například s tepelným zpracováním |
| dvojčerchovaná tenká | krajní polohy pohyblivých dílů a obrysy sousedních součástí |
| tenká volná nebo s lomy | ukončení přerušeného zobrazení a částečného řezu |
Promítání, řezy a kótování
- Pravoúhlé promítání: v Evropě se promítá v prvním kvadrantu, metodou E. Hlavní pohled je nárys (zepředu), půdorys (pohled shora) se kreslí pod nárys, bokorys zleva vpravo od nárysu a bokorys zprava vlevo od nárysu.
- Řezy: plocha řezu se šrafuje tenkými čarami pod úhlem 45°. Rovina řezu se vyznačí tlustými úseky na koncích, šipkami a písmeny, řez se pojmenuje třeba A–A. Souměrné součásti se kreslí v polovičním řezu, půl pohled a půl řez.
- Co se v podélném řezu nešrafuje: plné součásti jako hřídele, šrouby, matice, kolíky, pera, nýty a také žebra a ramena kol.
- Kóta: kótovací čára rovnoběžná s měřenou délkou, pomocné čáry vynášejí rozměr z obrysu, na koncích šipky a číslo nad kótovací čarou. Značky před číslem: Ø průměr, R poloměr, □ čtverec, M závit. Sražení se kótuje třeba 2 × 45°.
- Způsoby kótování: řetězcové (kóta za kótou, chyby se sčítají), od společné základny (přesnější) a souřadnicové.
- Závity: vnější závit: velký průměr plnou tlustou, malý průměr plnou tenkou čarou. V čelním pohledu je malý průměr zakreslen tenkou čarou jako tři čtvrtiny kružnice.
- Značky svarů: značka na odkazové čáře: koutový svar trojúhelník s účinnou tloušťkou a, tupé svary tvarem úkosu (I, V, X, U), kroužek pro obvodový svar a praporek pro montážní svar.
- Geometrické tolerance: rámeček se značkou a hodnotou: rovinnost, přímost, kolmost, rovnoběžnost, souosost, kruhovost a házení.
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Kam se v evropském promítání kreslí pohled zleva?
Vpravo od nárysu.
Jakou čarou se kreslí osy?
Tenkou čerchovanou.
Které součásti se v podélném řezu nešrafují?
Plné součásti jako hřídele, šrouby, matice, kolíky, pera a nýty, a také žebra.
Co znamená kóta 2 × 45°?
Sražení hrany 2 mm pod úhlem 45°.
Jak se na výkrese značí koutový svar?
Trojúhelníkem na odkazové čáře s účinnou tloušťkou svaru a.
Jaké rozměry má formát A4?
210 × 297 mm.
Montáž, mazání a bezpečnost
Tahák k tisku: Montáž, mazání a bezpečnost (PDF)
Montáž, údržba a bezpečnost práce. Utahovací momenty šroubů najdeš v oddílu Šrouby, matice a podložky.
Montáž
- Zajištění šroubových spojů: kontramatice, pojistné plechy s jazýčkem, korunová matice se závlačkou, samojistné matice s plastovým kroužkem (jen na jedno použití), drátování a lepidla na závity. Pružné podložky se dnes používají méně, mnoho jich spoj spolehlivě nezajistí.
- Utahování: momentovým klíčem, příruby a víka postupně do kříže ve dvou až třech krocích, aby se díl nezkroutil.
- Montáž ložisek: síla se smí přenášet jen přes kroužek, který se nalisovává. Na hřídel přes vnitřní kroužek, do skříně přes vnější, nikdy přes kuličky. Ložisko se může ohřát na 80 až 110 °C, nejvýš 120 °C, indukčním ohřívačem nebo v olejové lázni. Demontuje se stahovákem.
- Lisované spoje: nalisují se lisem, nebo se náboj ohřeje a čep podchladí, například suchým ledem.
- Mazání: oleje se třídí podle viskozity ISO VG, plastická maziva podle konzistence NLGI, nejběžnější je třída 2. Tuhá maziva jsou grafit a sulfid molybdenu. Valivé ložisko se plní mazivem asi na třetinu až polovinu volného prostoru, přemazané ložisko se zahřívá.
- Údržba: preventivní (podle plánu), prediktivní (podle sledování vibrací a teploty) a oprava po poruše. Mazací plán říká, co, čím a jak často mazat.
Tabulka: lepidla na závity
| Barva | Pevnost | Použití a demontáž |
|---|---|---|
| fialová | nízká | malé šroubky, seřizovací šrouby, povolí se běžným nářadím |
| modrá | střední | běžné šrouby a matice, povolí se nářadím |
| červená | vysoká | trvalé spoje, povolí se až po ohřevu asi na 250 °C |
| zelená | vzlínavé nebo upevňovací | dodatečné zajištění smontovaných šroubů, upevnění ložisek a pouzder |
Barvy se mohou mezi výrobci lišit, vždy čti údaje na obalu.
Bezpečnost práce
- Rotující stroje: u vrtačky, soustruhu a frézky se nenosí rukavice, prstýnky ani volné oblečení, dlouhé vlasy pod čepici. Rotující vřeteno může rukavici zachytit a vtáhnout ruku.
- Upnutí: obrobek vždy pevně upnutý, klíč ze sklíčidla vyndat hned po upnutí.
- Ochranné pomůcky: brýle při broušení, sekání a obrábění, chrániče sluchu, pracovní obuv. Při svařování kukla se správným filtrem, kožené rukavice a nehořlavý oděv, u svařování hasicí přístroj.
- Svařování v uzavřeném prostoru: zajisti větrání, ochranné plyny vytlačují kyslík. Kolem pracoviště nesmí být hořlaviny.
- Vázání břemen: úhel mezi větvemi lana co nejmenší, nejlépe do 90°, čím víc se lana rozevírají, tím větší síla v nich je. Pod zavěšeným břemenem se nestojí.
Tabulka: svářečské filtry
| Způsob a proud | Stupeň filtru |
|---|---|
| obalená elektroda do 40 A | 9 |
| obalená elektroda 40 až 80 A | 10 |
| obalená elektroda 80 až 175 A | 11 |
| obalená elektroda 175 až 300 A | 12 |
| MAG 80 až 125 A | 11 |
| MAG 125 až 175 A | 12 |
| MAG 175 až 300 A | 13 |
| svařování plamenem | 4 až 6 |
| řezání plamenem | 3 až 5 |
Otázky k opakování
Zkus si nejdřív odpovědět sám, odpověď se zobrazí po rozbalení.
Jak se správně nalisuje ložisko na hřídel?
Přes vnitřní kroužek, nejlépe montážní trubkou nebo po ohřevu, nikdy ne přes vnější kroužek a kuličky.
Proč se u vrtačky nenosí rukavice?
Rotující vrták nebo vřeteno může rukavici zachytit a vtáhnout ruku.
Na jakou teplotu se ohřívá ložisko při montáži?
Na 80 až 110 °C, nejvýš 120 °C.
Jak se utahují šrouby příruby?
Do kříže, postupně ve dvou až třech krocích, momentovým klíčem.
Jaký je rozdíl mezi modrým a červeným lepidlem na závity?
Modré má střední pevnost a povolí se nářadím, červené je vysokopevnostní a povolí se až po ohřevu.
Proč se ložisko nesmí přemazat?
Přebytečné mazivo se při otáčení hněte, ložisko se zahřívá a mazivo degraduje.
Vyzkoušej mě
Náhodné otázky ze všech oddílů, které mají otázky k opakování. Nejdřív si odpověz v duchu, pak si nech ukázat odpověď a řekni, jestli jsi ji věděl. Otázky, které nevíš, se ti budou vracet častěji, dokud je nezvládneš.
Nastavení zkoušení
Otázka
Výsledek
Nákupní seznam
Sem se ukládá, co přidáš z kalkulaček tlačítkem Do seznamu. Stejné položky se sčítají, třeba štěrk ze dvou výpočtů. Ke každé položce můžeš zadat cenu a stránka spočítá odhad nákladů. Seznam zůstane uložený v tomto prohlížeči i po zavření stránky.
Seznam je zatím prázdný.
Nákupní seznam funguje jen se zapnutým JavaScriptem.