Vylučovací soustava (Systema urinarium)

Ledviny (Renes)

Párový orgán tvaru fazole, uložený retroperitoneálně (za pobřišnicí) po stranách páteře ve výši Th12–L3. Pravá ledvina leží o něco níže než levá (kvůli játrům). Rozměry: délka 10–12 cm, šířka 5–6 cm, tloušťka 3–4 cm, hmotnost 120–170 g.

• Kůra ledviny (Cortex renalis): Zevní vrstva obsahující tělíska ledvinových nefronů – Malpighiho tělíska (corpuscula renalia). Zde probíhá glomerulární filtrace.
• Dřeň ledviny (Medulla renalis): Vnitřní vrstva tvořená Malpighiho pyramidami (pyramides renales). Probíhají zde tubuly, kde se zpětně vstřebává voda a elektrolyty.
• Nefron (Nephron): Základní funkční jednotka ledviny. Každá ledvina obsahuje přibližně 1 milion nefronů. Skládá se z Bowmanova pouzdra (capsula glomeruli), glomerulu, proximálního tubulu, Henleovy kličky a distálního tubulu.
• Pánvička ledvinná (Pelvis renalis): Rozšíření, do kterého ústí ledvinné kalichy (calices renales). Odvádí moč do močovodu.
• Ledvinový hilus (Hilus renalis): Branka ledviny – vstupují zde tepna, žíla, nervy a vychází močovod.
• Nadledvinky (Glandulae suprarenales): Nesouvisejí s vylučováním moči, ale anatomicky sedí na pólech ledvin. Kůra nadledvin produkuje kortizol a aldosteron, dřeň produkuje adrenalin. Viz Žlázy.

Fyziologie tvorby moči

• Glomerulární filtrace: V Bowmanově pouzdru se z krve filtruje primární moč – prochází voda, ionty, glukóza, aminokyseliny, ale ne velké bílkoviny a červené krvinky.
• Tubulární reabsorpce: V tubulech se zpětně vstřebávají glukóza, aminokyseliny, voda (99 %) a elektrolyty (Na⁺, K⁺, Cl⁻). Řídí ji hormony – antidiuretický hormon ADH (zvyšuje reabsorpci vody) a aldosteron (reabsorpce Na⁺).
• Tubulární sekrece: Do tubulů jsou aktivně vylučovány odpadní látky – H⁺, K⁺, léky a toxiny.

Močovody (Ureteres)

Párové trubice délky 25–30 cm, vedou moč peristaltikou z ledvinné pánvičky do močového měchýře. Ústí na spodině měchýře šikmo – tento úhel brání zpětnému toku moče (refluxu). Procházejí retroperitoneálně podél páteře a překřižují pánevní vstup.

Močový měchýř (Vesica urinaria)

Dutý svalový orgán uložený za stydkou sponou (symphysis pubica). Kapacita 250–500 ml. Při naplnění přibližně na 250–300 ml vzniká nucení na močení.

• Stěna (Detrusor vesicae): Třívrstvé hladké svalstvo – při kontraci vypuzuje moč (mikce). Vnitřní svěrač (sphincter urethrae internus) je mimovolní, zevní (sphincter urethrae externus) je volní – příčně pruhovaný sval pánevního dna.
• Trigon měchýře (Trigonum vesicae): Trojúhelníkové pole na spodině měchýře mezi ústími močovodů a začátkem močové trubice – oblast s nejméně roztažitelnou sliznicí.

Močová trubice (Urethra)

Odvádí moč z měchýře ven z těla.

• Ženská urethra: Délka 3–5 cm, ústí přímo před vstupem do pochvy. Kratší délka je důvodem vyšší náchylnosti žen k bakteriálním infekcím močových cest (cystitida).
• Mužská urethra: Délka 18–22 cm. Prochází prostatou (pars prostatica), membránózní částí a penisem (pars spongiosa). Slouží i jako odvodný kanál pro semeno.

Nejčastější onemocnění vylučovací soustavy

• Cystitida (Cystitis): Zánět močového měchýře, nejčastěji bakteriální. Příznaky – pálení při močení, časté nucení, zakalená moč.
• Pyelonefritida (Pyelonephritis): Zánět ledvinné pánvičky a ledvin. Bolest v bedrech, horečka, mrazení.
• Urolitiáza (Urolithiasis): Ledvinové kameny. Způsobují kolikovité bolesti (renální kolika) při průchodu močovodem.
• Chronické onemocnění ledvin (CKD): Postupná ztráta funkce ledvin. Kontraindikace masáže beder při akutním zánětu nebo selhání ledvin.

Masáž a vylučovací soustava

Masáž oblasti beder může reflexně stimulovat průtok krve ledvinami. Přímý tlak na oblast ledvin (paravertebrálně Th12–L2) je vhodný jen při funkčních potížích – nikdy při akutním zánětu, kamenech v ledvinách nebo renální kolice. Lehká masáž podbřišku může zmírnit svalové napětí způsobené zánětem měchýře, avšak nevyléčí infekci.